Měla by přehrada alternativu?

„Když jsem se pokoušel o tom hovořit s poslanci Parlamentu ČR, tak ti mě hned začali přesvědčovat, že přehrada je nezbytně nutná. Mnohdy se přitom ani neseznámili s naší odbornou studií, ve které dokazujeme, že vhodnými protipovodňovými opatřeními se tomu dá předejít a část obce se nebude muset zlikvidovat. Jednali jsme i se zástupci Ministerstva zemědělství, ale bez úspěchu. Prezidentskou kancelář nebo přímo Miloše Zemana jsem si už pak ani netroufl oslovit a bylo by to zřejmě zbytečné, pokud pan prezident nyní podporuje i takový projekt, jako je vodní kanál  Dunaj-Odra-Labe,“ uvedl současný starosta obce Nové Heřminovy Ludvík Drobný.

A ještě doplnil: „Celkem nakloněný nám byl šéf poradců současného premiéra Vladimír Špidla, ale ten bohužel už nemá žádnou výkonnou pravomoc. O náš problém se také zajímal před minulými parlamentními volbami Andrej Babiš, pak to ale nějak vyšumělo do ztracena.“ 

Pro některé obyvatelé Nových Heřminov to znamená zanedlouho opustit svoje domovy a přestěhovat se jinam, i když se jim to z duše protiví. Zvláště starousedlíci prožívají už delší dobu velké trauma. Část malebné vesničky na Bruntálsku má totiž spolknout přehrada. Se začátkem  její výstavby se počítá v roce 2020. Vodní dílo na řece Opavě schválil před několika lety Krajský úřad Moravskoslezského kraje (MSK), Ministerstvo zemědělství a po té i česká vláda jako reakci na katastrofické povodně z roku 1997, kdy v MSK způsobila velká voda miliardové škody a umírali při ní i lidé. Heřminovští tento verdikt ale odmítají a vedení obce se snaží každé nové rozhodnutí státních institucí o stavbě nádrže legální cestou bojkotovat.

„U nás se nejedná jen o zatopení pozemků, ale i o stavbu zdi, která se potáhne značnou částí centra, silniční obchvat, rozšíření koryta řeky a další činnosti, jež naší obec definitivně změní. Právě kvůli takovým drastickým opatřením uvažuje o vystěhování řada místních lidí,“ smutně konstatoval starosta Drobný.

Problém není černobílý – některé obce přehradu chtějí

Postavit v Nových Heřminovech vodní nádrž zamýšleli čeští politikové a inženýři už za první republiky. V šedesátých letech minulého století projekt „oprášili“ a obyvatelům pak komplikovala život stavební uzávěra i skutečnost, že se nesmělo v obci ani pohřbívat. Poslední kapkou, která zpečetila osud Heřminov, byla tragická povodeň v roce 1997.