TI EU vychází z povinně vyplňovaných finančních prohlášení, v nichž se výše příjmů v kategoriích definovaných v rozmezí 14–99 eur, 500–1 000 eur, 1 001–5 000 eur a 5 001–10 000 eur. Částky nad 10 000 eur se pak zaokrouhlují na desetitisíce.

Mezi českými poslanci EP jsou tři „s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti“. Jde o Jana Kellera (ČSSD) (41 000 až 194 000 eur), Pavla Svobodu (KDU-ČSL) (35 000 až 181 000 eur) a Miroslava Pocheho (ČSSD) (24 000 až 48 000 eur). „Problematické“ je podle TI EU především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody, kteří by podle TI EU měli uvést konkrétní informace o částkách, které si při vedlejší činnosti vydělali.

Čtyři čeští europoslanci patří do skupiny, která začala vedlejší činnost provozovat až po nabytí europoslaneckého mandátu. Jde například o Olgu Sehnalovou (ČSSD), která od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur, a Evžena Tošenovského (ODS), jehož vedlejší příjem za podobné časové období spadá do kategorie 1–499 eur. Větší částky lze dopočítat u europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Stanislava Polčáka (STAN), které se pohybují mezi 16 000 a 33 000 eur a 12 000 a 60 000 eur.