Třetina europoslanců si přivydělává, někteří 2,5 milionu korun ročně

10.07.2018 19:55

Téměř třetina poslanců Evropského parlamentu si přivydělává, přičemž někteří si tak ročně přijdou na více než 100 000 eur (přes 2,5 milionu Kč). Takto aktivních je i deset ze 24 českých europoslanců. Vyplývá to z aktuální analýzy Transparency International EU (TI EU), uvedla tato organizace ve své dnešní tiskové zprávě. Také upozornila, že činnost europoslance je přitom zaměstnáním na plný úvazek.

Třetina europoslanců si přivydělává, někteří 2,5 milionu korun ročně
Foto: Archiv
Popisek: peníze, ilustrační foto

Podle TI EU si sledovaní členové europarlamentu od svého zvolení v roce 2014 přišli díky vedlejším příjmům minimálně na 18 milionů eur (v přepočtu asi 450 milionů Kč), maximální odhady však hovoří až o 41 milionech eur. Až 104 evropských poslanců si za poslední čtyři roky přivydělalo ke svému poslaneckému platu přes 100 000 eur. Hrubý měsíční plat europoslance činí v současnosti 8 484 eur měsíčně (220 000 Kč).

TI EU vychází z povinně vyplňovaných finančních prohlášení, v nichž se výše příjmů v kategoriích definovaných v rozmezí 14–99 eur, 500–1 000 eur, 1 001–5 000 eur a 5 001–10 000 eur. Částky nad 10 000 eur se pak zaokrouhlují na desetitisíce.

Mezi českými poslanci EP jsou tři „s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti“. Jde o Jana Kellera (ČSSD) (41 000 až 194 000 eur), Pavla Svobodu (KDU-ČSL) (35 000 až 181 000 eur) a Miroslava Pocheho (ČSSD) (24 000 až 48 000 eur). „Problematické“ je podle TI EU především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody, kteří by podle TI EU měli uvést konkrétní informace o částkách, které si při vedlejší činnosti vydělali.

Čtyři čeští europoslanci patří do skupiny, která začala vedlejší činnost provozovat až po nabytí europoslaneckého mandátu. Jde například o Olgu Sehnalovou (ČSSD), která od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur, a Evžena Tošenovského (ODS), jehož vedlejší příjem za podobné časové období spadá do kategorie 1–499 eur. Větší částky lze dopočítat u europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Stanislava Polčáka (STAN), které se pohybují mezi 16 000 a 33 000 eur a 12 000 a 60 000 eur.

„Vysoké příjmy z vedlejších činností představují vážné riziko střetu zájmů,“ uvedl Daniel Freund z TI EU. Podle něho není jasné, čí zájmy europoslanci skutečně zastupují, zda občanů svých zemí, nebo těch, kteří platí jejich vedlejší zaměstnání.

TI EU uvádí, že mnoho europoslanců popisuje v majetkových přiznáních své vedlejší aktivity příliš stručně jako „konzultant, právník či na volné noze“. Řada z nich spolupracuje s registrovanými lobbistickými organizacemi, čímž mohou porušovat pravidla, která jim zakazují podílet se z pozice europoslance na lobbistických aktivitách generujících zisk.

Největší koncentrace vedlejších příjmů je mezi členy politické frakce Evropy národů a svobody (ENF), k níž patří i česká Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. „Její členové se hlasitě pouštějí do ‚sebestředných bruselských elit‘, sami však požívají výhod vedlejších příjmů – a často bez informace, kdo je platí,“ upozornil Freund.

TI EU v této souvislosti doporučuje, aby Evropský parlament u vedlejší činnosti europoslanců vynucoval zákaz lobbingových aktivit, a tím eliminoval střety zájmů. Zároveň by podle organizace měla být zavedena přechodná doba pro končící europoslance, než by se mohli volně zapojovat do jinak kontroverzní činnosti.

Europoslanci by měli podle TI EU také dokládat podrobnější informace o svých vedlejších aktivitách včetně přesného popisu činnosti a zdrojů příjmů. Evropský parlament by měl lépe monitorovat informace předložené poslanci a kontrolovat je s dostupnými zdroji na národní úrovni.

Na dodržování pravidel má podle TI EU dohlížet nezávislá instituce a europoslanci podávající falešná prohlášení či porušující etická pravidla mají být sankcionováni.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: čtk

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

EU nás uvedla v omyl s očkováním. Babiš vytáhl silné info

19:41 EU nás uvedla v omyl s očkováním. Babiš vytáhl silné info

„Kdo za to může? Co nám říkala celý rok Evropská komise? Že když dosáhneme 70 procent proočkování do…