„Nevím přesně z jakého důvodu, ale začal jsem nedávno přemýšlet o knize Lestera Thurowa. Pro příliš mladé či čtenáře s kratší pamětí připomínám, že zkraje 90. let se Lesterova kniha o ekonomickém zápolení mezi Japonskem, Evropou a Spojenými státy stala světovým bestsellerem. Kniha získala pozitivní odezvu zejména u lidí, kteří se obávali, že Amerika ztrácí svoji konkurenční výhodu a Japonsko ji brzy převálcuje. Lesterova kniha také hrála do karet všeobecnému povědomí o globální ekonomice jako boji za konkurenční výhody,“ píše Krugman.
Krugman přiznává, že v té době byl k výše zmíněné publikaci značně kritický. „Argumentoval jsem tím, že hospodářský úspěch nebo neúspěch má jen velmi málo společného s mezinárodní konkurencí. Uvažoval jsem v poslední době, kdo si tedy v onom konkurenčním boji vedl nejlépe. Přišel jsem na to, že vůbec nikdo,“ uvádí Krugman a dokazuje své poznání na grafu vývoje HDP v demografické skupině 15 až 64 let v Japonsku, Spojených státech a Francii mezi lety 1990 až 2014. „Zarážející je to, jak jsou si vývojové křivky HDP u těchto tří zemí podobné,“ komentuje Krugman.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Japonsko ekonomicky zaostávalo na konci 90. let a v počátku 21. století. Poté se však z nejhoršího dostalo. Francii zastihla krize v roce 2010. A to především kvůli krizi celé eurozóny a jejím chybným úsporným opatřením. Když ale vezmeme v úvahu řeči o strukturálních problémech, je zarážející, jak nepatrné rozdíly lze v ekonomickém vývoji mezi vyspělými zeměmi vypozorovat. Tento ukazatel nám říká, že mezinárodní konkurenceschopnost je daleko méně důležitá, než legendy praví. Spíše se ukazuje, že hospodářský růst je silně ovlivněn politikou. Francii a Spojené státy lze považovat za extrémy mezi vyspělými zeměmi. Ale rozdíl v jejich dlouhodobé ekonomické výkonnosti je i tak nepatrný, upozorňuje Krugman.
„Znamená to tedy přece jenom, že na politice nezáleží? Vůbec ne. Nešlo v ní ovšem o žádnou mezinárodní konkurenceschopnost. Vždy nejvíc záleží na tom, kdo nakonec shrábne všechny zisky. Ekonomický růst ve Spojených státech byl v posledním čtvrtstoletí v pořádku. V případě příjmů domácnosti to však tak skvělé nebylo, protože nejvyšší podíl růstu směřuje až na samý vrchol pyramidy. Mezinárodní konkurenceschopnost je ve značné míře falešný pojem, ale naproti tomu třídní boj je pojmem až příliš reálným,“ konstatuje Krugman.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pro
