Ještě na počátku března tohoto roku ministr zdravotnictví za hnutí ANO Vojtěch nejen své kolegy v kabinetu ujišťoval, že bude dostatek ochranných zdravotnických pomůcek. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka se však nejpozději 14. března ukázalo, že realita je zcela jiná. A pokud by se s tím kabinet nepokusil hned něco udělat, vládu Andreje Babiše (ANO) to podle Hamáčka mohlo fatálně ohrozit. Mohlo ji to prý přímo „sundat“.
„Pana premiéra jsem asi dvakrát upozornil na to, že si myslím, že má-li něco potenciál té vládě uškodit, já jsem dokonce použil výraz vládu ‚sundat‘, tak je to nedostatek ochranných prostředků. A vlastně v tu sobotu (14. března) se ukázalo, že je obrovský problém. Ministerstvo zdravotnictví do té doby říkalo, že to má pod kontrolou. Tam si možná vzpomenete, jak tady ve dnech předtím probíhala informace o tom, jak má Ministerstvo zdravotnictví zajištěno pět milionů respirátorů ze zahraničí. Tam se ukázalo, že jsou někde v Rotterdamu a že šance, že sem přijedou, je velmi mizivá. V tu sobotu 14. jsme zjistili, že ty prostředky nebudou,“ popsal Hamáček reálný stav na počátku koronavirové epidemie v Česku v rozhovoru pro server Info.cz.
V tu sobotu se prý dohodl s Babišem, že zkusí sehnat ochranné pomůcky v Číně. „Já jsem se zvedl z toho jednání, odjel jsem a už z auta jsem volal Jardovi Tvrdíkovi, jestli by to šlo zkusit,“ zmínil Hamáček někdejšího ministra obrany za ČSSD a bývalého ředitele ČSA, jenž se dnes orientuje právě na rozvíjení ekonomických vztahů s komunistickou zemí.
V sobotu se tedy zrodil nápad leteckého mostu a už v neděli 15. března prý přišla první reakce z čínské strany.
„Ukázalo se, že tím hlavním problémem je, že se musí platit dopředu a že se musí nastavit nějaký mechanismus platby,“ prozradil Hamáček s tím, že tento mechanismus byl nastaven s pomocí guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.
„A já se přiznám, že mezi tím 14. březnem a tím prvním letadlem si toho moc nepamatuju. Všichni moji spolupracovníci říkali, že jsem se pohyboval v takovým divným stavu. De facto pořád jsem v ruce držel telefon, a když se to teď snažím rekonstruovat zpátky, tak je tam několik výpadků a hluchých míst, protože to byl neuvěřitelný zápřah,“ přiznal Hamáček.
„Je pravda, že v jednu chvíli jsme měli zaplaceno tři čtvrtě miliardy a v republice ještě nebyl ani jeden respirátor, takže to byl krok do neznáma, ale kdybychom to neudělali, tak ta letadla takhle rychle létat nezačala,“ zdůraznil šéf ústředního krizového štábu a ministr vnitra s tím, že v žádné jiné zemi než v Číně prostředky ke koupi k dispozici nebyly.
Dostatečné množství ochranných prostředků podle Hamáčka nemohly vyrobit ani české firmy.
„Ta debata mě naprosto fascinuje. Stát kromě respirátorů třídy FFP3 nic dalšího nereguloval. My jsme nikomu nezakazovali prodávat dvojkové respirátory a jednorázové chirurgické roušky, tudíž to sem kdokoliv mohl dovézt nebo to tady vyrobit nebo prodat. Kdyby tady ta kapacita byla, tak by si nemocnice kraje i primátor (Zdeněk) Hřib, který tvrdil, že žádné čínské roušky nechce, tak by si mohli koupit české roušky, ale žádné nebyly,“ vypálil Hamáček.
Dodnes je prý znát, že čeští výrobci nemají kapacitu saturovat poptávku státu. Zvláště ne v oblasti ochranných obleků nejvyšší třídy.
Svou roli v nákupech z Číny sehrál prý i prezident Miloš Zeman.
„Kdyby nebylo těch kontaktů nebo image našeho pana prezidenta v Číně, tak by se to dělalo hůř. Když bylo potřeba pomoct, tak se stačilo odkázat na to, že je tam i ta osobní vazba mezi naším a čínským prezidentem. Že by pan prezident přímo někam volal, to ne, ale ta osobní vazba tam pomohla,“ uvedl ministr vnitra.
Ing. Miloš Zeman
Teď je podle jeho názoru jednoduché říkat, že to vláda měla dělat jinak, ale šlo o krizovou situaci, kterou zkrátka bylo třeba vyřešit, aby čeští zdravotníci dostali ochranné pomůcky. Pomůcek bylo dokonce tolik, že Česká republika mohla pomoct i Slovinsku nebo Španělsku.
Poté se Hamáček vrátil až do 2. března, kdy volal po vyhlášení nouzového stavu, aby se daly rychle nakoupit ochranné prostředky, aby se omezily akce nad pět tisíc lidí a aby fungovala povinná registrace občanů, kteří se vraceli z Itálie. „Já jsem chtěl, aby v rámci toho nouzového stavu byla nařízena povinná registrace našich občanů, kteří se vraceli z Itálie, abychom na ně měli kontakt v případě potřeby trasovat tu chorobu,“ vysvětloval Hamáček.
Tehdy však s návrhem neuspěl. Ministr vnitra v této souvislosti připomínal i slova Miroslava Kalouska, který se na sociálních sítích podivoval, proč Hamáček volá po vyhlášení nouzového stavu, když jsou v Česku jen a pouze tři nakažení lidé.
Velmi opatrný byl prý i premiér Babiš.
„Obecně. Moje zkušenost s premiérem je taková, že v těch začátcích, a to ho nekritizuju, to je asi každého vlastnost, mu chvilku trvalo, než dospěl k přesvědčení, že ta situace je tak vážná. V situaci, kdy dospěl k přesvědčení, že to je fakt průšvih, tak potom už reagoval velmi operativně a velmi rychle, ale v tom začátku to trvalo pět až šest dnů, než si to v sobě srovnal,“ prozradil Hamáček.
Jeho samotného prý vyděsil matematický model, jak by mohl růst počet nakažených v Česku a kdy nejpozději dojde ke kolapsu zdravotnictví v celé zemi. V tu chvíli prý bylo jasné, že se na republiku řítí pohroma, která může dorazit během pár týdnů. „A já jsem řekl ‚dobře, tohle musí vidět premiér‘. My jsme to odprezentovali na Bezpečnostní radě státu, ale tam tomu premiér nevěřil,“ zaznělo z úst Jana Hamáčka.
Až když se asi pátý či šestý den ukazovalo, že se pochmurný model naplňuje, změnil i Babiš názor a začaly se dít věci.
Hamáček však odmítl prozradit, kdo vlastně jako první přišel s tímto pochmurným modelem. Tento člověk podle Hamáčka uchránil republiku před katastrofou, ale přeje si zůstat v anonymitě.
Současná krize prý posílila vazbu mezi Babišem a Hamáčkem. „Krize sbližuje a ta důvěra mezi námi vzrostla,“ konstatoval Hamáček.
Naproti tomu k Ministerstvu zdravotnictví má výhrady. To prý nikdy nebylo nastaveno na to, aby shánělo a rozváželo roušky a další ochranné pomůcky. Tady se ale ukázalo, že zatímco tzv. tradiční politici tohle vědí, vědí, jak ten stát funguje, zatímco noví politici, kteří tolik tradiční politické strany kritizovali, to nevěděli a přicházeli s plány, které mohly jen těžko fungovat. Tohle tradiční politici věděli.
Může se přitom stát, že kupříkladu na podzim může virus zaútočit znovu. Hamáček uznal, že nemusí udeřit, ale může. Ani sami vědci si nejsou jisti, co se stane dál. „Já bych zatím žádné slavobrány nestavěl,“ varoval Hamáček důrazně.
Dokud nebudeme mít vakcínu či lék, bude prý život s koronavirem připomínat život s tygrem v kleci a tohoto tygra bude třeba udržet ve stavu spánku.
Úkolem sociální demokracie teď prý také bude řešit pokoronavirovou situaci, kdy hrozí vzrůst nezaměstnanost a nárůst sociálního napětí.
Jana Maláčová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: mp
