Kocáb hned na úvod debaty zdůraznil, že je jistě legitimní se ptát po roli Karla Gotta v kulisách komunistické normalizace, ale debatu na toto téma lze vést kultivovaně, a především až za nějaký čas. Vést ji jen pár dní po zpěvákově smrti se Kocábovi nezdá v pořádku. „On, ale zejména jeho rodina, by měli zažít alespoň chvíli klidu a důstojnosti v přístupu k jeho památce,“ zdůraznil Kocáb.

Poté se opřel do Babiše za to, že to byl právě on, normalizační komunista, kdo přišel s návrhem na uspořádání státního pohřbu Karla Gotta.

„Kdyby se zvedla kulturní obec nebo by to požadovali naši občané, aby se uspořádal státní pohřeb nebo pohřeb se státními poctami, byl by to projev jejich vztahu ke Karlu Gottovi, ale jestliže to navrhuje normalizační komunista, tak to mohl rovnou navrhnout už Miloš Jakeš nebo generál Lorenc (šéf komunistické státní bezpečnosti na konci 80. let minulého století),“ zlobil se Kocáb. „To je postoj proti populistické snaze ukrást si jeho smrt pro svůj vlastní volební prospěch,“ rozčiloval se dál Kocáb.

Vodrážka doplnil, že se ho dotýká konec lidského života.

„Na druhé straně, jako člověk, který vyšel z kontrakultury a kultury disentu, tak pokud bývalý agent StB a člen KSČ – současný premiér pan (Andrej) Babiš (ANO) – se domluví s bývalým členem KSČ a současným prezidentem (Milošem Zemanem) na uspořádání pohřbu takhle významnýho zpěváka, který vystoupil proti Chartě 77, tak to má jistou logiku. Oni chtějí legitimizovat sami sebe, byli to agenti a komunisté. O Karlu Gottovi se to příliš nepíše, ale on si podal přihlášku do KSČ už v době, kdy se učil, a stal se komunistou na konzervatoři. Ta jeho kariéra byla nastartovaná loajalitou k režimu,“ připomněl Vodrážka.