Včera brzy ráno političtí zástupci opoziční Strany socialistů republiky Moldávie zablokovali na moldavsko-rumunské hranici americký vojenský konvoj, který byl do Moldávie vyslán, aby tam provedl vojenská cvičení. Celý incident měl údajně trvat několik hodin. Lídr socialistů Igor Dodon se o situaci vyjádřil takto: „Měli jsme s nimi krátkou besedu, řekli jsme jim vše o tom, že Moldávie je neutrální zemí a většina obyvatel vystupuje proti vstoupení země do NATO.“
Která osobnost brojící proti imigraci je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
Tímto protesty socialistů ovšem nekončí. Dodon se již obrátil na předsedu moldavské vlády s žádostí o to, aby nedopustil plánované rozmístění vojenské techniky NATO do centra Kišiněva k příležitosti oslav konce druhé světové války 9. května.
Podle posledního vyjádření ministerstva obrany Moldavska se plánuje organizace vojenské přehlídky, v rámci které bude všem zájemcům k nahlédnutí těžká technika a servírována „vojenská kaše“. Na náměstí má být k vidění 12 moldavských a 24 amerických vojenských jednotek, uvádí ruský interfax.
Předseda vlády Pavel Filip prohlásil, že organizace vojenské přehlídky je v kompetenci ministerstva obrany. Dodon se již nechal slyšet, že on a jeho strana udělají vše pro to, aby se přehlídka neuskutečnila.
Lehce odlišné informace o celém incidentu přináší Rádio Svobodná Evropa, které uvádí, že se sice socialisté pokusili zorganizovat protesty proti vjezdu vojáků NATO do země, ale vzhledem k tomu, že „se protestů nakonec zúčastnilo méně než tucet lidí, americké jednotky bez problému přejely hranici a pokračovaly ve své cestě“. Naopak se uvádí, že dokonce malá skupina příznivců západní vojenské aliance stála u hraničního přejezdu, kde vojáky vítala.
Moldavská vláda již od konce 90. let velmi aktivně spolupracovala s Evropskou unií a v roce 2009, kdy se k moci v zemi dostala koalice proevropských sil, výrazně vzrostla vzájemná obchodní bilance s EU. V posledních letech se ovšem nepodařilo provést některé potřebné reformy a vzájemná spolupráce byla podstatně oslabena. Podle kišiněvského nevládního Institutu pro veřejnou politiku se pro členství v EU v roce 2015 vyjádřilo 32 % respondentů. Naopak o užší spolupráci s Ruskem v rámci Euroasijského ekonomického svazu (EES) by stálo 50 % respondentů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
