Nejprve se moderátor Jan Pokorný na to, zda je lidstvo nepoučitelné a zda nedokáže žít bez válek, zeptal Martina Kováře z Ústavu soudobých dějin Univerzity Karlovy: „Míra nepoučitelnosti lidstva je bezbřehá. Tady ve střední a západní Evropě jsme podlehli mylnému dojmu, že už nikdy žádná válka nebude. Že nastala doba prosperity s menšími či většími krizemi. To je jedna z nejnebezpečnějších iluzí,“ uvedl Kovář. „Proč jsme tomu propadli?“ zajímalo moderátora. „Protože od roku 1945 se v západní a střední Evropě nevystřelilo. A to je hrozně dlouhá doba. Je to několik generací, které prožily v míru a veliké prosperitě. 70 let bez války poznamená psychiku těch, kteří tu žijí. Včetně politiků a vojáků. Ten pocit „nemůže se nic stát“ je důsledkem života v posledních 70 letech. Je to iluze, něco se stát může,“ reagoval Kovář.

• Celý pořad je ZDE

Těsně před začátkem první světové války vyšla kniha, že válka být nemůže

Se slovy Kováře víceméně souhlasil také Otakar Foltýn z Generálního štábu Armády ČR. „70 let bez válek v Evropě je historický unikát. Samozřejmě jsme si na to zvykli a naučili se s tím žít, že jsme i zpohodlněli,“ podotkl. „Vždyť svět bez válek je senzační, je to samozřejmé,“ podotkl Kovář.

Roman Joch z Občanského institutu poukázal na to, že lidská přirozenost je stálá a člověk se v dějinách zásadně nezlepšuje. „Je bytostí částečně dobrou, částečně špatnou. Ale na druhé straně byli lidé entuziastičtí a domnívali se, že existuje cosi jako věčný pokrok, že lidstvo se zlepší,“ uvedl a připomněl, že asi v roce 1913 či 1914 vyšla kniha britského autora Normana Engela, který tvrdil, že nemůže žádná další válka být, protože svět je tak ekonomicky propojen, že by to bylo naprosto nevýhodné. Tehdy byla poslední válka v roce 1870 mezi Německem a Francií. „Zrovna 44 let žil západní svět bez velké války. A domníval se, že žádná velká válka už nebude. Necelý rok poté, co ta knížka vyšla, ale propukla jatka první světové války,“ podotkl Joch.

Podle Miloše Balabána ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy skončil unipolární svět v roce 2008 vypuknutím velké ekonomické krize. „Tím, jak skončil unipolární moment, se možná rozkolísala světová rovnováha. Teď jsme konfrontováni s několika faktory. Jeden z nich je přesun geopolitického těžiště, s tím se řetězí krize, a to vyvolává extrémní pocit nejistoty,“ uvedl.

Ve 30. letech neexistoval sociální stát

Často se používá paralela, že nyní jsme v podobné situaci, v jaké byl svět ve 30. letech minulého století. S tím ale Kovář nesouhlasí. „Nebýt velké hospodářské krize, Hitler by se v Německu nikdy nedostal k moci. Když vypukla krize v roce 2008, ekonomové, publicisté psali o podobnosti. Byl to doklad jejich naivity. Fatální rozdíl spočívá v tom, že tehdy neexistoval žádný sociální stát. Ty propady sociální a radikalizace populace jsou nesrovnatelné s tím, co se děje dnes,“ vysvětlil Kovář.