„Podle platné právní úpravy vznikají neodůvodněné rozdíly v prokazování skutečností souvisejících s totalitním režimem, kdy na osoby, které mají politickou i odbornou rozhodovací pravomoc, se lustrační zákon nevztahuje, na jejich podřízené, jejichž pravomoc rozhodovat je omezenější, však ano,“ uvedlo vnitro v předkládací zprávě. Cílem je podle ministerstva posílení právní jistoty demokratického státu a znovunaplnění původního záměru zákona.
Lustrační zákon je závazek v programovém prohlášení vlády Petra Fialy, ale to je podle Víta Rakušana jediná ambice: „Já si skutečně myslím, že je nespravedlivý systém, kdy úředníci musejí předkládat lustrační osvědčení a jejich šéfové, ministři, to mít nemusejí. My se chceme tím návratem, se kterým přichází Ministerstvo vnitra, dostat k praxi, která tady historicky byla. Prostě ministři nemají být ti, kteří někdy před listopadem udávali své kamarády, příbuzné, sousedy. Nemají to být ti, kteří velmi aktivně spolupracovali s totalitním režimem. Tohle má platit, i když máme 33 let od konce komunistického režimu. A možná právě proto by ještě tito lidé vládnout neměli,“ uvedl ministr vnitra ve svém facebookovém vyjádření ke schválení lustračního zákonu vládou.
O to, aby premiér i ministři měli povinnost prokázat se čistým lustračním osvědčením, se ve vládě Vít Rakušan zasazoval dlouhodobě. Obnovení lustračního zákona bylo cílené hlavně na expremiéra Andreje Babiše. „Je nepřípustné, aby lidé, kteří nesou politickou odpovědnost a mají odborné rozhodovací pravomoci ve svých resortech, nemuseli prokazovat, že se zásadním způsobem nezapletli s totalitním režimem,“ prohlásil Vít Rakušan.
Zákon od roku 2014 platí v měkčí podobě, kdy poslanci rozhodli, že lustrační osvědčení na rozdíl od klíčových státních úředníků nemusejí mít členové vlády. Cílem vznikajícího kabinetu Bohuslava Sobotky z ČSSD tehdy bylo umožnit Andreji Babišovi (ANO) vedenému ve svazcích StB stát se ministrem financí.
Rakušanovo ministerstvo v novele také navrhlo umožnit žádat o osvědčení rovněž elektronicky a poplatek zaplatit bezhotovostně. V současnosti může žadatel o vydání lustračního osvědčení žádat jen v listinné podobě a správní poplatek uhradit pouze kolkovou známkou.
Server Aktuálně.cz na začátku října napsal, že proti návrhu vnitra se postavila Legislativní rada vlády. Kritizovala, že zpřísnění má být selektivní, aniž je výběrovost jakkoliv zdůvodněna. Aby byly rozdíly zahlazeny, musel by se podle členů rady zákon vztahovat i na prezidenta, členy Parlamentu, hejtmany a starosty. „Je-li věcný důvod pro působnost lustračního zákona vůči členům vlády, je stejný důvod v případě vyjmenovaných činitelů,“ citoval ze zprávy člena rady Jana Kudrny server.
Lustrační zákon byl schválen v roce 1991 ještě federálním parlamentem. Už tehdy se o něm vedly velké spory. Návrh prosazovaný zejména poslancem ODS Stanislavem Devátým byl mnohými označován za „hon na čarodějnice“ a Alexander Dubček, bývalý první tajemník ÚV KSČ, jej jako předseda Federálního shromáždění odmítl podepsat. To nemělo vliv na ústavní proceduru, ale bylo to jednoznačné gesto.
Zákon měl původně platit pouze omezenou dobu, nakonec ale platí doposud. Pětiletá platnost byla nejprve prodloužena o dalších pět let a poté natrvalo. Předpokládalo se ale, že zákon „vyšumí“ a se vzdalujícím se obdobím komunismu bude stále méně aktuální.
Po „velkém“ lustračním zákoně, omezujícím možnost výkonu vysokých ústavních funkcí, byl v roce 1992 přijat „malý“ lustrační zákon, omezující možnosti výkonu funkcí u policie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
