Voda z krajiny mizí, navíc se otepluje. A kůrovec... Odborník přináší nástin budoucnosti, nehezký

27.09.2019 18:08

REPORTÁŽ Klimatická změna: jak přežít nevyhnutelné a zabránit nejhoršímu. Tak se jmenovala přednáška Alexandra Ače – který pracuje v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – v libereckém Fryčově knihkupectví. Vyhlídky jsou podle něj neradostné. Teplota stoupá a bude stoupat. Ledovce tají a budou tát, hladina moří stoupá a bude stoupat, počet živočišných druhů se snižuje a bude se snižovat. Teď jde pouze o to, jak hodně. „Pokud naplníme závazky, ke kterým jsme se zavázali v Pařížské dohodě, směřujeme ke scénáři oteplení o tři stupně. Mnoho ze států však závazky neplní,“ uvedl. Takže podle něj zatím směřujeme k horším scénářům.

Voda z krajiny mizí, navíc se otepluje. A kůrovec... Odborník přináší nástin budoucnosti, nehezký
Foto: Hans Štembera
Popisek: Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future pořádala středoškolskou stávku za zlepšení stavu klimatu nejen v Praze
reklama

„Klimatu změna je globální, týká se celé planety. Nejnovější zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu konstatuje, že už nelze na planetě Zemi najít místo, které by nebylo dotčeno změněnými podmínkami souvisejícími s oteplováním,“ upozornil Alexandr Ač na začátku své přednášky. Následně se věnoval prudce se zvyšujícímu počtu lidí, nyní už se blížíme k osmi miliardám. „Prognózy říkají, že do poloviny století nás bude kolem devíti miliard a ke konci století mezi 11 a 12 miliardami na planetě. Čím více přibývá lidí, tak se tlak na ekosystémy samozřejmě zvyšuje. A také veškerá produkce, je větší spotřeba energie, vyrobí se více aut, mobilů, spotřebuje se více papíru a tak dále,“ konstatoval.

Anketa

Připomenete si 17. listopadu památku Václava Havla?

hlasovalo: 27152 lidí

Výrazně se zvyšuje počet komerčních letů, každý rok padají rekordy v počtu letů. „Do roku 2040 se čekává, že počet letadel se zdvojnásobí,“ uvedl Ač s tím, že letecká doprava tvoří tři až pět procent emisí skleníkových plynů, což je relativně málo. „Ale relativně rychle rostou a stávají se stále větším problémem,“ dodal.

Pokud se nic nezmění, teplota naroste o čtyři stupně

Poté ukazoval proces oteplování. Není všude stejný. „Na severní polokouli se otepluje výrazně rychleji, dvakrát až třikrát než globálně. Kontinenty se také oteplují více než oceány. Proč? Potřebujete mnohem více energie na ohřátí vody než pevniny,“ vysvětlil. A co nás ohledně průměrné teploty může čekat? Ač představil několik scénářů. „Pokud se nic zásadní nezmění a emise nebudou klesat, tak se může stát, že teplota dosáhne nárůst o čtyři stupně. Což představuje dost velký problém,“ upozornil. Na argumenty laiků, že v minulosti přeci také bylo někdy tepleji, uvedl: „Je to sice pravda, ale rozdíl je v tom, že všechny změny teploty v minulosti trvaly tisíce let. Problém je tedy v rychlosti. Příroda má méně času na to, aby se přizpůsobila,“ objasnil.

„Podle nejoptimističtějšího scénáře, který však není reálný, protože předpokládá, že emise už klesají několik let a dosáhnou nulové hodnoty za několik málo desetiletí, tak i v tom případě se bude oteplovat. Ale záleží jak moc. Takže když emise omezíme, oteplování bude, ale nemuselo by být tak výrazné,“ sdělil s tím, že teoretický možná je ještě varianta oteplení o dva stupně do konce století. „Pokud naplníme závazky, ke kterým jsme se zavázali v Pařížské dohodě, směřujeme ke scénáři oteplení o tři stupně. Mnoho ze států však závazky neplní,“ uvedl. Takže podle něj zatím směřujeme k horším scénářům. Nejhorší je – když se závazky nebudou vůbec plnit – že se oteplí do konce století až o osm stupňů. „Ve všech scénářích se tedy bude oteplovat, ale o co více budeme emise snižovat, o to bude rozdíl v oteplování výraznější. Bohužel některým následkům už nelze zabránit, protože existuje setrvačnost klimatického systému,“ objasnil Ač.

Stále jsme v období prudkého růstů emisí

Následně se věnoval příčinám oteplování. Na grafech ukázal, jak se zvyšuje vypouštění emisí CO2. „Proč se zvyšují koncentrace CO2? Protože spalujeme fosilní paliva – to znamená uhlí, ropa, zemní plyn," vysvětlil. Stále jsme v období prudkého růstů emisí. „V Evropě emise nerostou od roku 1979 a klesají. I ve Spojených státech klesají, výroba se přesunula do Číny, Indie a dalších rozvojových státu,“ upřesnil.

Kvůli zvyšování teploty v oceánech dochází k masovému vymírání korálů. „V roce 2015 až 2016 postihla okolí Austrálie velmi teplá vlna, znamenalo to úhyn poloviny Velkého bariérového útesu, což je největší korálový útes na světě. Představte si, že by uschla polovina Amazonie. To bychom snad změnu klimatu brali vážněji,“ zadoufal. Pokud se teplota zvýší o půl stupně, je ohroženo vymřením sedmdesát až devadesát procent korálů, v případě zvýšení o jeden stupeň oproti současnému stavu vymřou téměř všechny. „To je ukázka té rychlosti oteplování. Víme, že koráli tu byli i v minulosti, i v období teplejším než dnes. Neměli ale tak velký problém se přizpůsobit. Nyní je změna pro ně příliš rychlá, nemají čas se adaptovat,“ vysvětlil.

Dalším důsledkem oteplování je úbytek plovoucího mořského ledu v Arktidě na severním pólu. „Probíhá prudký pokles zalednění. Funkce tohoto ledu je, že působí jako taková globální klimatizace. Působí jako zrcadlo a odráží osmdesát pět procent záření. Pokud zmizí, roztaje a většina toho záření se pohltí. Ten proces se pak samovolně zrychluje. Je to i jeden z důvodů, proč se Arktida otepluje rychleji,“ upozornil. Snižuje se podle něj nejen plocha, ale i tloušťka ledu. „Pokud se bude dále oteplovat, tak ten led zmizí úplně a pak není tedy jasné, co to může způsobit,“ konstatoval. Problém je, že zamrzlá půda v těchto oblastech (takzvaný permafrost) obsahuje hodně uhlíku. „Odhaduje se, že horní tři metry obsahuje asi dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než je dnes v atmosféře. Stačí tedy pár centimetrů a bude se uvolňovat další oxid uhličitý. Je tu riziko, že v určité chvíli se už tento proces nebude dát zastavit a zvrátit,“ upozornil.

Hladina oceánů stoupne o metr až dva, stovky milionu lidí opustí své domovy

Zrychlujícím tempem probíhá i tání pevninských ledovců, na kterém jsou závislé stovky milionu lidí tím, že díky nim mají celoroční přístup ke sladké vodě – v Číně, v Indii v oblasti Himálaje, nebo v Jižní Americe v Patagonii či v Andách. Ubývá led i v Grónsku. Tím, že taje led, rostou hladiny oceánů. „Za posledních dvacet let hladina oceánů stoupla o dvacet centimetrů, což není bezvýznamné, ale je to zvládnutelné. Prognóza je, že hladina oceánů stoupne o více než metr. Nelze vyloučit nárůst o dva metry do konce století. Nemusí to nastat, bude záležet od emisí. Očekává se, že do poloviny století se v Bangladéši bude muset třicet milionů lidí přestěhovat z pobřežních oblastí,“ uvedl Ač s tím, že metr až dva zvýšení hladiny oceánů bude znamenat odstěhování se několika stovek milionů lidí.

V důsledku zvyšování teplost se logicky zvyšuje počet oblastí postižených suchem. „Očekává se dvojnásobné až trojnásobné zvětšení rozlohy sucha. Není to tím, že by bylo méně vody. Problém je ve více  nerovnoměrné distribuci srážek. Tam, kde prší dnes málo, bude v budoucnu pršet ještě méně, tam kde prší hodně, bude ještě víc. V podmínkách České republiky bude větší sucho v nižších nadmořských výškách, na horách naopak zvyšování srážek,“ vysvětlil. Dalším rizikovým faktorem bude i větší výskyt veder, což je zatěžující hlavně pro starší lidi a malé děti. „Z tohoto důvodu se očekává masivní migrace hlavně z tropických oblastí, kdy se lidé budou chtít dostat do přijatelnějších podmínek,“ konstatoval. Právě v tropech bude totiž těchto velmi teplých dní nejvíce a měly by přesahovat i více než tři sta dní za rok. Ale čekají nás i extrémní srážky. „Uvedu příklad z Texasu. Tam měli za posledních pět let zhruba každý rok extrémní pětisetletou záplavu,“ sdělil Ač. Čím vyšší nárůst teploty, tím je i větší procento riziko vymírání živočichů i rostlin.

Fotogalerie: - Vyšší daně nejen z alkoholu

Druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění...
Jakub Michálek a Jaroslav Faltýnek
Druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění...
Alena Schillerová a Jan Hamáček
Druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění...
Druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění...

Co se týká vysychání, jeden z největších nárůstů se očekává v regionu střední Evropy, konkrétně u nás. „Nárůst teplot nebude doprovázen nárůstem srážek. Víme, že se otepluje a že voda z krajiny mizí. Takže sucho podporuje další nárůst teplot. Je sucho, protože je teplo. A sucho je ještě větší, protože neprší,“ vysvětlil. Podle středního emisního scénáře ˜– to znamená určité omezování emisí – se podle Ače můžeme posunout k Řecku. „Mnohem sušší podnebí, méně srážek. Ale protože jsme uprostřed kontinentu, tak ještě několik desítek let budou v zimě nastávat situace, že bude mrznout,“ upozornil.

Na závěr zabrousil Ač i na téma dnes populárního kůrovce. „Kůrovec je rád, že je teplo. Před sto lety se stihl rozmnožit jednou, maximálně dvakrát. Když jsou teploty vyšší, tak to stihne třikrát, dokonce už někde i čtyřikrát. Tím pádem to jeho přemnožení je mnohem větší. Adaptace hmyzu je různá. Třeba včely vymírají. Většinou druhům, které moc nechceme, se daří, a těm co máme rádi, ty změny moc nesvědčí,“ sdělil v závěru Ač. Lidé z jeho přednášky odcházeli zcela jistě v rozpoložení, které se nedá nazvat radostným a optimistickým. 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Připosr*ný Milion chvilek. My tam stejně půjdem.“ Minář něco vzkázal. Chvilkaři to slyšet nechtějí

11:05 „Připosr*ný Milion chvilek. My tam stejně půjdem.“ Minář něco vzkázal. Chvilkaři to slyšet nechtějí

Mikuláš Minář má problém. Včera prohlásil, že dodrží nařízení vlády a úterní demonstrace bude mít je…