„Co k tomu říct? Včera bylo pozdě.“ Známá advokátka Jana Zwyrtek Hamplová reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení povinné ochrany dýchacích cest ve vnitřních prostorách i v dopravě. Pozdě bylo nejen z důvodu, že bránění přirozenému dýchání škodí zdraví, ale přidává i další vysvětlení: „Zcela jasná objektivní čísla, a to za masivního povinného testování, už několik měsíců zcela vylučují pandemickou pohotovost, která měla být dávno zrušena. Vzpomínáte, jak kdysi Poslanecká sněmovna slavnostně zrušila nouzový stav? Ta situace byla hrubě zneužita k nepromyšlenému schválení pandemického zákona, na který se vláda dlouho bála jen pomyslet, a ten je od té doby hrubě zneužíván. A k mému údivu, až na malé strany, opozice mlčí. Přitom podobné znásilňování práva v novodobé historii nenajdou.“  

Ministerstvo, jak už se stalo zvykem, opět nahradí opatření jiným a nic se nezmění. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ovšem není určitě akceptovatelné, pokud soudy opakovaně ministerstvu vyčítají, že nemá zdůvodnění, které má mít. Chce toto „odbourat“. Ministerstvu už zrušil soud opatření sedmnáctkrát.

„Pan ministr by měl v tom případě vrátit diplom právnické fakulty. Odůvodnění čehokoliv, zvláště toho, co zasahuje do základních lidských práv a svobod, musí být dokonalé, a soudci to právem žádají,“ říká Hamplová. „Kdyby mu zabavovali dům, také by asi chtěl vědět detailně proč. Nám zabavují lidská práva a svobody. A hochovi se nelíbí, že to chce soud odůvodnit? Pokud se ptáte na to množství, je to opravdu nevídané. Důvod je jednoduchý. Kdyby se zeptali některého z právníků, který veřejnému právu rozumí, ten by jim podobná opatření zakázal. Takže se ptají asi těch druhých. Tedy těch, kteří tomu nerozumějí. Nebo, nedej bože, to tvoří po večerech sami. Protože tak to někdy vypadá,“ dodala.    

Vojtěch se vrátil jako vyměněný. Šel na převýchovu?

Vojtěch se také hájí tím, že většinu opatření mají na svědomí jeho předchůdci. „O Vojtěchovi jsem si zpočátku myslela, že má aspoň trochu svůj rozum, a proto se ho premiér zbavil. Vzpomínáte, jak ho peskoval před těmi kamerami. Člověk, který má důstojnost, by odešel středem, a nevrátil se,“ říká advokátka. „Vojtěch se vrátil, a byl jako vyměněný. Mně to přišlo, nezlobte se, jako by šel na převýchovu. Aby plnil zadání. Zda premiéra, nebo farmaceutických lobby, těžko říct. Rozhodně však jeho motivem není zdraví nás, lidí. A protože jede, jako by měl v zádech klíček, tak převýchova patrně zafungovala,“ dodává. Upozorňuje na to, že život bez funkce není lehký. „Tak mu ho naordinovali, a pan ministr dnes poslouchá na slovo. On to hází na předchůdce, oni to házeli na něj, protože on byl zase před nimi – ať už jdou do háje, jak malí kluci se budou hádat, kdo rozbil bábovičku. To nevidí, jak jeden vedle druhého ničí tuto zemi? Nám je jedno kdo, podstatné je, že to evidentně nekončí,“ dodává.    

Soud se pozastavil nejen nad tím, že ministerstvo se opakovaně dopouští ignorace jeho rozhodnutí. Uvedl, že příště už by mohl opatření zrušit hned, bez odkladu. Soud „nepřešel bez povšimnutí“, že až na aktuální analýzu epidemické situace je „odůvodnění napadeného mimořádného opatření až na drobné úpravy zkopírováno z předchozích mimořádných opatření, u nichž již soud deklaroval jejich nezákonnost pro nedostatečné odůvodnění“. Je tedy pro příště jediná možnost, aby zrušil soud opatření hned, protože je pravděpodobné, že ministerstvo bude soud i nadále ignorovat?

„Tomu tleskám. Ostatně právě dnes jsem říkala v jednom televizním rozhovoru, že snahu o nástup nesvobody u nás zachraňují soudy, tedy abych byla adresnější, soudci. Kteří dokonce oproti svým zvyklostem politiky komentují, takže můžete věřit, že situace je v jejich očích skutečně vážná, a zneužívání moci obrovské. Kvůli jedné dílčí věci by takto ostře nevystoupili. Děkuji jim za to jako občan této země,“ říká advokátka, která chce být ještě odvážnější. „Snažíme se, myslím advokáti, kterým to není jedno, vymyslet jak na to, aby soud, když politikové jsou nečinní, pozastavil účinnost pandemického zákona jako celku, když nemůže rušit pandemickou pohotovost, která tady už několik měsíců není, pokud kdy byla. Zde se ale domníváme, že by to musel být soud ústavní, nikoli nejvyšší správní. Tedy hledáme cesty, jak jim to řádění, omlouvám se za ten výraz, zatrhnout jako celek – aby napřed museli prozkoumat, zda je u nás situace pandemické pohotovosti. My tvrdíme, že ne, ta čísla jsou při tak masivním testování směšná. Kdysi dávno bylo v Česku skoro milion lidí nemocných chřipkou. A takové šílenosti se neděly,“ vysvětluje.   

Nemoc neléčíme, lékaři pomáhají nahnat lidi na nádraží k očkování

A z čeho aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplynulo? Muž, který se na soud obrátil, má lékařské potvrzení, že pro svůj zdravotní stav nezvládne nosit roušku. Trpí průduškovým astmatem. Cítí se omezován ve svém životě, protože některé aktivity, například nákup, bez roušky nelze vykonávat. Jelikož nařízení poskytuje výjimku pouze pro osoby, jejichž mentální schopnosti či duševní stav neumožňují nošení roušek, cítí se být diskriminován.

„Tvrdím, že to, co se tu děje, je nezákonná segregace a diskriminace lidí podle zdravotního stavu, a to ještě tak, jak si to pánové nahoře nalinkovali. Tedy že skutečná péče o zdraví je dávno chiméra, a absolutně všechna energie se soustředí na covid, o kterém nevíme, kde se tu vzal, rozhodně není vždy smrtelný, pro jistotu jej ale neléčíme, protože je nutno udat vakcíny, a to ještě v experimentálním stadiu… Hlava mi to nebere,“ popisuje Hamplová. „Je to zkrátka takový malý absurdistán, kterému, jak jsem doufala, zabrání lékaři. A ono ne. Oni ještě pomáhají nahnat lidi na nádraží a do obchodních center na nejrizikovější formu očkování – bez anamnézy, vyšetření krve na protilátky… To jistě omylem prodělala premiérova dcera, a té očkování nedoporučili. Zkrátka je porušováno vše, co lze – ústavní pořádek, zákony, vládne tu protekce jako za soudruhů, a k tomu všemu se nám vysmívají do obličeje tím, že před kamery si stoupnou v rouškách, a pak se baví živě u stolu tzv. jen tak,“ dodává a v této souvislosti připomíná schůzku bruselských kádrů. „Rozesmátý Macron, který, mimochodem, aby se dnes bál vyjít mezi svůj lid. Až tam jsme to dopracovali – a od těch se učíme? Svatá prostoto!  Děkuji českým soudcům z Nejvyššího správního soudu, že to pojmenovávají, a doufám, že je lidi uslyší. Protože co mne nejvíce děsí, je ta důvěra národa v to, co se do něj hustí,“ podotýká advokátka.