Na půdě Ministerstva kultury a pod záštitou první náměstkyně ministra Kateřiny Kalistové se uskutečnila konference pod názvem Perspektivy veřejnoprávních médií za účasti zástupců politické i odborné obce. Obojí zmíněné v sobě spojuje Martin Komárek, dlouholetý komentátor a nyní poslanec za hnutí ANO i předseda sněmovního volebního výboru, jenž má v gesci i sdělovací prostředky. „Máme mediální zákony, které dávají neomezenou moc generálním ředitelům veřejnoprávních médií, ale velmi omezenou moc mediálním radám je kontrolovat,“ uvedl ve svém vystoupení Martin Komárek, ale hned doplnil, že je zcela pro to, aby veřejnoprávní média měla absolutní svobodu tvorby obsahu.
„Veřejnoprávní média jsou díky našim koncesionářským poplatkům bohatá, ať si říkají, co si říkají. A je to dobře. Ale na druhou stranu jsou v nich veřejné peníze a jejich vynakládání by se mělo kontrolovat. Veřejnoprávní média by měla být jako skleněné domy, měli bychom vědět, co se děje s každou korunou, kterou tam dáváme. To teď nevíme, protože mediální rady nyní mají kontrolní možnosti velmi omezené. To není nic proti těm médiím, ale je třeba mít na paměti, že hospodaří s našimi penězi,“ poznamenal Martin Komárek s tím, že podle jeho názoru by členy mediálních rad neměli volit politici, ale své zástupce do rad by měly vysílat respektované společenské organizace.
Mediální prostor je ohrožen koncentrací moci
Bývalý novinář a tiskový mluvčí, nyní místopředseda ODS a starosta obce Líbeznice Martin Kupka upozornil na to, že se proměňuje česká mediální scéna. „Jedna věc se proměňuje v návaznosti na politickou situaci, a to odklon od standardní politické soutěže názorů, vizí, idejí a konceptů a příklon spíše k válce marketingových hesel. To, co se objevilo nově, je faktická koncentrace ekonomické, politické a mediální moci. Jsme reálně svědky toho, že se mediální prostor tímto fenoménem minimálně komplikuje a znejisťuje. Ta hrozba je zosobněna ve jménu Andreje Babiše,“ konstatoval Martin Kupka a přidal konkrétní příklad možného vlivu předsedy hnutí ANO na veřejnoprávní média.
Psali jsme:
„Bude mít Andrej Babiš jako vlastník Rádia Impuls zájem na tom, aby se rozšiřovala posluchačská obec Radiožurnálu? Nepochybně nebude. Bude mít zájem na tom, aby se rozšiřoval prostor pro standardní politickou diskusi? To také nepochybně nebude. Bude mít zájem na tom, aby posluchačská obec Radiožurnálu slábla ve prospěch jeho vlastního média. To je přirozené a je nutné to vidět v mediální diskusi, která se odehrává. A proto nabádám k opatrnosti vůči návrhům hnutí ANO, protože se pod pozlátkem páchání dobra může skrývat jenom pragmatická úvaha nahrát tomu, kdo v mediálním prostoru má svoje osobní komerční zájmy. To není možné zastírat a je nezbytné se o tom bavit. Nemyslím si, že by ten vliv byl vždy přímý, ale nepochybně se v tom prostoru odehrává,“ prohlásil Martin Kupka.
Mluví se jen o Babišovi, na Bakalu a Schwarzenberga se zapomíná
Vysokoškolský pedagog a mediální expert Petr Žantovský, který konferenci moderoval, poté podotkl, že místopředseda ODS zapomněl na dvě docela důležité věci. „Opravdu se nechci stavět do role advokáta Andreje Babiše, ale on není jediný. Je tady nějaký pan Karel Schwarzenberg, nějaký pan Zdeněk Bakala, jsou tady nějací vlastníci týdeníku Respekt a vydavatelství Economia, což jsou také média, která utvářejí veřejné mínění. Je třeba nesporné, že pan Schwarzenberg, donedávna předseda, dnes čestný předseda, jedné politické strany, prosazoval své zájmy v médiích, kam si dosazoval sobě blízké lidi. To jen abychom věděli a byli spravedliví,“ vyzval Petr Žantovský.
A druhá poznámka se týkala toho, že často odpovídá studentům, zda s Andrejem Babišem neskončila svoboda v médiích. „Říkám jim, že Babiš má peníze, tak si koupil média. Bakala má peníze, tak si koupil média. Ale jaká média si koupili? No privátní. A co mají dělat novináři z privátních médií, kteří nesouhlasí s politikou svého vlastníka? Mohou se rozhlížet jinde. Na Slovensku to udělali taky, když pan Dospiva koupil deník SME, tak si sehnali investora a založili Denník N, nebo se snaží uplatnit ve veřejnoprávním médiu. Vždyť veřejnoprávní média jsou tu právě od toho, aby dávala měřítka, která nenajdete v privátních médiích, protože ta slouží nějakému účelu či zájmu svého vlastníka,“ dodal Petr Žantovský.
Moderátor se nemá přiklánět k žádné straně ani pronášet svůj názor
Bývalá poslankyně KSČM a nyní členka Rady České televize Ivana Levá ve svém příspěvku zmínila častý nešvar ve zpravodajství a publicistice České televize. „Moderátor by se neměl přiklánět k žádné straně, neměl by říkat svůj názor, je tam od toho, aby diskusi moderoval, a divák je ten, kdo si názor vytvoří sám. Nejsme národ hloupých lidí, ale lidí se zdravým rozumem, kteří si svůj názor udělají. Komunisté budou vždy stát za tím, aby Česká televize nebyla závislá na státním rozpočtu,“ uvedla Ivana Levá a připustila podpoření požadavku, aby se Česká televize dostala i pod kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Karel Schwarzenberg
Českou televizi zastupovala na konferenci vedoucí úseku mediálního práva Markéta Havlová a ve svém příspěvku se zaměřila na legislativu, ale zmínila i doporučení EU, že veřejnoprávní televize mají usilovat o navýšení sledovanosti. Vyjmenovala otázky, které je třeba řešit. „Má mít Rada ČT právní subjektivitu? Má být financována z rozpočtu České televize? Má mít pravomoc rozhodovat o výši prostředků na veřejnou službu? Měli by být odvoláváni generální ředitelé veřejnoprávních médií jen za nedodržení projektu a z trestněprávních důvodů? Nebo mají být vystaveni tomu, že někdo na ně napíše stížnost a radní je odvolají?“ ptala se Markéta Havlová. „Jsem rád za to, že paní doktorka Havlová měla příspěvek prošpikován odkazy na evropskou legislativu, protože to je upozornění na to, že jsme opravdu závislí na rozhodování o nás bez nás někde jinde,“ doplnil Petr Žantovský.
Podle profesora Knížáka jsou Moravcovy pořady velmi tendenční
Profesor Milan Knížák, bývalý člen Rady České televize, poukázal na to, že veřejnoprávní média v dnešní podobě už mladou generaci nezajímají, což slyší od svých studentů. Podle něj se v budoucnu promění jen v zásobníky pořadů a lidé si z nich budou vybírat to, co se jim líbí. „Česká televize nikdy nebude nezávislá. Vnímám ji jako jasně vyprofilovanou, nerozumím termínu politická korektnost a vyváženost, to jsou nesmysly. Česká televize si zve stále stejné experty, je slyšet jeden názor. Vyváženost se bere tak, že se pozve jeden člověk z jedné a druhý z jiné strany, ale to je velmi málo. Mluvím o pořadech pana Moravce, které jsou velmi tendenční,“ zdůraznil Milan Knížák, podle něhož se do České televize vybírá stejná sorta lidí, což bylo dobře vidět na té dnes už tak hodně vzdálené televizní krizi.
„Tehdy se Česká televize chovala velmi nadřazeně a nutila nás, abychom při zprávách vnímali to, co si oni sami myslí. To bylo velmi nekorektní. Já teď sleduji ČT art a to je směšný kanál. Nejen že začíná vysílat v osm večer, ale nemá žádné pořady, flikuje se to vším možným, přitom je tu spousta událostí, na které by ten kanál měl reagovat. Všechno se stává součástí zábavy, ale veřejnoprávní média by neměla jen lacině bavit, ale měla by poskytovat i něco, co se podobá výuce, co nám ukazuje život z druhé strany. Česká televize se podbízí divákům úplně stejně jako kterákoli jiná televize,“ konstatoval Milan Knížák. Na téma televizní krize ještě doplnil Petr Žantovský: „Tehdy prohlásil Karel Schwarzenberg, že Česká televize patří těm, kdo v ní pracují. Myslím si, že tím je přesně vyjádřeno paradigma toho, co vidíme v České televizi dnes.“
O Ukrajině servírovala Česká televize fůru lží
Předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný tvrdil, že kdyby veřejnoprávní média řádně plnila své povinnosti a byla objektivní, tak by soukromá média nenabírala takovou sledovanost a čtenost, jak se to v poslední době děje. „Otevírají se v nich témata, která se ve veřejnoprávních neotvírají. Tato média diskutují především o tom, co se ve velkých médiích neříká. Také jsme přesvědčeni o tom, že další omezení internetového světa jsou zbytečná. Dnes si mohu vybírat, co chci číst, sledovat nebo poslouchat, a tak jsou veřejnoprávní média do určitě míry reziduem,“ poznamenal Stanislav Novotný a pak se věnoval objektivitě veřejnoprávních médií, což dokládal svou zkušeností po návštěvě Damašku v začátku konfliktu v Sýrii.
„Na předměstí Damašku jsme byli v místě, odkud BBC a Reuters horlivě informovaly, že tam všechno hoří a že to je strašlivý malér, nicméně jsem tam byl a nic takového se nedělo. Veřejnoprávní BBC tedy informovala naprosto lživě. Stejně jako když Reuters informoval zprávou o sestřeleném letadle, kterou někdo špatně přeložil, a sedmnáct našich médií ji vydalo v naprosté pohodě, protože bylo přesvědčeno, že když ji vydal Reuters, tak to musí být kvalitní zpráva. Podobně to bylo s událostmi na Ukrajině, kterou deset let pozorně sleduji, tak si můžu dovolit říct, že tolik lží a nepravdivých informací přebíraných Českou televizí, jsem ještě neviděl, Český rozhlas je na tom o něco lépe. A kritici nebyli připouštěni, přestože měli hromadu důkazů, že se na Majdanu, na Donbasu, na Ukrajině dělo úplně něco jiného,“ připomněl předseda Asociace nezávislých médií.
Nepochlebovat všemu z EU a nemít za správné vše z ambasády USA
Přiznal, že mu vadí, když se dozvídáme o anglosaském pohledu na naše dějiny a události, přitom by Česká televize měla přinášet středoevropský pohled a neměla by se za to stydět. „Určitě by měla hájit český národní zájem, a ne pochlebovat všemu, co přijde z Evropské unie. Nebo vydávat vše, co přijde z americké ambasády, za správné. Víme, že jsou za to někteří odměňováni a vyznamenáváni, pak mají touhu získat další vyznamenávání a další podporu. To ale asi není správné, vzpomeňme, jak byla Československá televize vyznamenávána ze sovětské ambasády před rokem 1989. Všechny ty v poslední době špatně pojaté události, dění na Ukrajině, migrační vlna, konflikty na Blízkém východě, by nám měly připomenout, že bychom měli mít svůj názor, ne že nám Evropská unie něco vnucuje a organizuje náš mediální prostor,“ doporučil Stanislav Novotný.
Mgr. Petr Hannig
V následné diskusi pochválil Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu, že je dobře, že v podobě Českého rozhlasu Plus vznikl ve veřejnoprávním rozhlase program mluveného slova bez hudby. „Ale problém je, že mi to připadá trochu jako svazácké vysílání. Proč je ČRo Plus jednostranný, nejsou tam ostré diskuse, jen takové krajánkovské. Dejte tam taky trochu jiné názory, vždyť tam jinak zní jen jakoby jeden schválený proud, aby to poslouchalo víc lidí,“ vyzval Petr Hannig přítomného Alexandra Píchu, pověřeného šéfredaktora ČRo Plus. Ten to však odmítl s tím, že prostor dostávají zastánci různých názorů, a navíc začal přesvědčovat o tom, že Český rozhlas je objektivnější než nezávislá média.
Při kritice ruské propagandy je dobré nezapomínat na Klvaňu a spol.
„My jsme si dokonce zřídili rešeršní oddělení, které má asi dvacet lidí a každý den zásobuje publicistiku a zpravodajství informacemi z nezávislých médií. Ale například během krize na Ukrajině se řada těch tzv. nezávislých médií, alespoň jak se s tím setkáváme, nedokázala vypořádat s tím, že tu je řada trollů financovaných třeba z ruské strany. Nezávislá média na to nemají aparát, lidi ani finance. Nám se třeba podařilo vystopovat během ukrajinské krize to, když se zpráva nejprve objevila na ruském serveru, tak potom ji přebírala nezávislá média. Není v silách menších médií, aby dokázala odsledovat, jestli ty zprávy jsou v pořádku, nebo nejsou,“ podotkl Alexandr Pícha s tím, že veřejnoprávní média to při přejímání zpráv, ať už od mainstreamové agentury nebo nezávislého média, zvládnou.
Petr Žantovský mu hned poté v zájmu zachování vyváženosti připomněl, že také druhá strana konfliktu, jemuž se říká nová studená válka, organizuje propagandistickou kampaň. „Také vykazuje spoustu mediálních aktivit počínaje Prague New York University přes think-tank Evropské hodnoty až ke Svobodě médiím pana Klvani. A všechny tyto aktivity mají otevřené dveře nejen do Českého rozhlasu, ale zejména se to týká České televize. Ta si proti sobě posadí dva diskutující, z nichž jeden se jmenuje Kroupa a druhý se jmenuje Tomský a mají se vyjádřit rozporuplně, což dost dobře nejde, nebo ještě lépe Romanceva. Je tu hybridní válka, je tu jeden propagandistický směr z východu, ale stejně tak ze západu. Veřejnoprávní média by však měla být na takové úrovni, aby se ani jedněmi, ani druhými nenechala zmást. Ne vždy se to však daří,“ uzavřel Petr Žantovský.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
