Lékaři se v závěru minulého roku dožadovali, aby jejich plat byl pevně navázaný na průměrnou mzdu a byl z ní odvozovaný. To se ovšem nestalo. A nepočítá s tím ani návrh státního rozpočtu z pera Zbyňka Stanjury. „Náš plán je, že dáme vládě ještě šanci a k 31. říjnu, pokud se nic nestane, tak znovu zopakujeme výpovědi z přesčasové práce,“ řekl pro CNN Prima NEWS předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.

Loňské protesty vedly k šesti tisícům výpovědí lékařů z dohod o přesčasových hodinách z celkových 22 tisíc lékařů v českých nemocnicích. Engle uvedl, že věří ve vyšší zapojení více lékařů.

V prosinci 2023 došlo k dohodě lékařských odborů s premiérem Fialou, která měla protesty odvrátit. Ale podle nynější situace je pouze oddálila, neodvrátila. Vláda podle odborů porušila svůj slib sjednocení platů ve státních a soukromých nemocnicích.

„V roce 2022 dosahovala průměrná hrubá mzda lékařů 84 810 Kč měsíčně, což je při porovnání s průměrnou hrubou mzdou všech zaměstnanců v Česku téměř dvojnásobek. Ve srovnání s rokem 2021 se ovšem průměrná mzda lékařů zvedla pouze o 1 000 Kč,“ informuje o stavu v peněženkách lékařů Český statistický úřad.

Ministerstvo zdravotnictví se odvolalo na Hegerovo memorandum. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) své memorandum vytvořil v roce 2011, kdy probíhaly protesty lékařů. Hegerovo memorandum ministerstvo připomnělo a vysvětlilo v tiskové zprávě. „Z něj mimo jiné plyne jistota minimálního příjmu pro jednotlivé kategorie lékařů navázaná na průměrnou mzdu tak, jak stanoví Hegerovo memorandum, tedy 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky zpětně při dosažení podmínky limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximum osm hodin přesčasové práce týdně,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Podle ministra zdravotnictví je takový systém udržitelný.