Z Partie přišlo varování. Opakovaně. Ekonomka Švihlíková se obává silné sociální krize, pokud...

02.08.2020 13:48

Lide se bojí o práci, podle průzkumu až padesát procent. Podobně jako v jiných zemích v Evropě fungují programy, které jsou jistou variantou na německý tzv. kurzarbeit, tedy programy, které se snaží udržet pracovní místa. Zároveň se s tím v čase objevuje nejistota, jak dlouho tyto programy budou trvat a zda se podaří pracovní místa v čase zachovat. Jak může stát pomoct co nejvíc zmírnit ekonomické dopady covidové krize? Nejen o tom debatovali v nedělní Partii na TV CNN Prima News ekonomka Ilona Švihlíková a ekonom, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Z Partie přišlo varování. Opakovaně. Ekonomka Švihlíková se obává silné sociální krize, pokud...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková
reklama

„Jsme v situaci, která nemá historické srovnání, už jen to vyvolává v lidech nejistotu. Je pravděpodobnější, že dojdeme do bodu, kdy se zjistí, že ta či ona firma se dál neudrží,“ nastínila na úvod Švihlíková pravděpodobnější vývoj, ve kterém bude docházet k nárůstu nezaměstnanosti.

Před pár týdny bývalý prezident Václava Klaus v Partii uvedl, že program Antivirus pracovní místa již pouze uměle udržuje. To podle Švihlíkové však není pravdivé tvrzení: „My nevíme, kolik z nich to je, to není přesná informace. Všechny země si nyní samozřejmě kladou otázku, kdy tyto programy ukončit, kdy bude ta správná doba,“ sdělila ekonomka.

Dokdy, podle Švihlíkové, by měla vláda udržovat Antivirus? „Jedna věc je, do kdy jej udržet – a jiná věc je, zda má stát připravenu zásadní záchrannou síť, to u nás v tuto chvíli není. Antivirus v tuto chvíli bezesporu drží uměle pracovní místa všude, nejde to dělat do nekonečna. Je třeba ale mít reflexi toho, jak se bude ekonomika dál vyvíjet,“ zdůraznila ekonomka.

Buď je možnost Antivirus nějakou dobu nechat běžet, protože trvá vysoká míra nejistoty, v takovém případě by ale Švihlíková preferovala přechod na německý model, tzn. když dotace dostává zaměstnanec – a ne zaměstnavatel. „Protože mi tady mimochodem hrajeme velmi intenzivně o kupní sílu,“ připomněla Švihlíková.

Fotogalerie: - Zavřené krámy

Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...

Jako další možnost zmínila Antivirus ukončit, ale v tu chvíli je podle ní nutné, aby stát měl připravenou infrastrukturu na to, že nám nezaměstnanost velmi silně vzroste. „My máme velmi restriktivní podporu v nezaměstnanosti, a do toho nemáme dostatečně připravenou širokou síť aktivní politiky zaměstnanosti; v takovém případě může přijit silná sociální krize,“ upozornila Švihlíková, která by se přikláněla k variantě program Antivirus utnout, ale až ve chvíli, kdy bude vše potřebné připraveno.

Anketa

Líbí se vám finální podoba ,,záchranného plánu" EU za 750 miliard euro?

4%
96%
hlasovalo: 8550 lidí
Podle ekonoma Hampla se lidé bojí o práci zcela oprávněně. I on je toho názoru, že program Antivirus, který je českou variantou německého kurzarbeitu, udržuje část míst uměle: „A pozor, v té české verzi platí, že dostávají podporu i zaměstnanci, kteří nepracují. V německé verzi se dotuje část mezd jen těch lidí, kteří pracují méně nebo mají zkrácenou pracovní dobu,“ upozornil.

Vypnutí programu Antivirus je podle Hampla zásadní otázkou času. Naráží na fakt, že takový program na podporu ekonomiky není levný, i když se řadí mezi ty účinnější. „Jen za první tři měsíce to stálo 14 miliard korun. Kdybychom tímto způsobem chtěli pomáhat ekonomice celý rok, budeme mluvit o více než 50 miliardách korun. Je evidentní, že tento program nemůže trvat nekonečně dlouho.“

Naopak podpora zaměstnancům by měla, podle ekonoma, trvat stejně dlouho, jako trvá podpora živnostníkům. „To ale u nás nefunguje, podpora pro živnostníky trvala kratší dobu, pro zaměstnance trvá stále,“ podotkl Hampl.

„Bude klíčová politická otázka pro tuto vládu, jestli bude mít odvahu před volebním obdobím Antivirus vypnout,“ pokračoval Hampl, s tím, že je skutečně čas bavit se o tom, kdy se Česko i v této oblasti bude vracet k normálu. „Neumím si představit žádnou vládu, která by nejednala politicky, všechny ve svém uvažování mají politický rozměr,“ myslí si.

Švihlíková by programy na podporu ekonomiky chtěla vypnout spíše dříve než později: „Ve chvíli, kdy to nechám do konce roku, tak to vyhřezne na počátku roku, nezaměstnanost půjde nahoru, volby máte ale na podzim, co s tím potom během krátké doby udělají? I politicky bych se zasazovala o to, aby to bylo dříve,“ řekla ekonomka.

„Buď tedy udělat rekalibraci německým směrem, která má větší a lepší dopad na kupní sílu a její udržení, nebo to utnout v srpnu, ale pak je tu problém, že nemáme připravenou záchrannou sociální síť. Ve chvíli, kdy bude 9 nebo 10 procent nezaměstnanost a základní podpora bude 7900 korun, zaděláváme si na obrovský problém, a to nejen politicky, ale i sociálně a ekonomicky,“ varovala Švihlíková.

Zapomíná se, podle ní, na otázku mezd, které jsou základem kupní sily. „Kupní síla je zásadní pro to, abychom se z této krize vyhrabali. Je to trochu jako výběr mezi morem a cholerou. Tedy mezí tím, jestli nechám držet tu nezaměstnanost uměle na nižší úrovni a pak se to projeví ve mzdách. Anebo nebudeme chtít, aby šly mzdy moc dolů, a pak to zase vyhřezne v nezaměstnanosti,“ zopakovala Švihlíková, s tím, že jedno je potřeba si vybrat. Sama by šla cestou vyšší nezaměstnanosti, ale jedině za předpokladu, že tu bude dostatečně fungující sociální síť.

„Přepište učebnice, my se s paní docentkou strašně shodujeme, to je téměř neuvěřitelné,“ pozvedl Hampl překvapeně obočí. Byl by také pro vypnutí programu dříve než později. „A to čistě z důvodů toho, že čím později, tím více vznikne návyk na to, že z řady zaměstnanců děláme nepřímo placené státní zaměstnance, kteří předstírají, že chodí do práce, ale žádnou reálně nemají,“ poznamenal viceguvernér ČNB.

V hrubých číslech uvedl, že v tuto chvíli je v ekonomice milion zaměstnanců pobírajících nějaký typ státní podpory, což je z celkových zhruba čtyř milionů zaměstnanců jedna čtvrtina, což není málo. „Je naprosto evidentní, že v tomto stavu ekonomika nemůže jet nekonečně dlouho,“ doplnil.

Nejistota ohledně cestování, ohledně pravidel nošení roušek a o celkově epidemiologické situaci naznačuje to, čeho se Hampl nejvíce obával – nebudeme schopni jednou provždy konstatovat, že epidemie je za námi a vracíme do normálu.

Vyčetl epidemiologům, politikům i novinářům, že lidi stále udržují v permanentním drobném strachu, že se vše může vrátit. Nemáme za sebou ještě ani první vlnu, a už se mluví o druhé. „Kdyby se z pandemie stala permanentně přítomná hrozba na řadu let dopředu, budeme mít stále strach a hrůzu, nikdo nebude chtít investovat ani utrácet. Pak budeme mluvit o mnohem větších ekonomických dopadech, než jsem odhadoval na začátku,“ dodal Hampl. Pokud se k normálu nebude možné pomalu vracet,pak se budeme muset bavit o zcela jiném přístupu veřejného sektoru k ekonomice než do této chvíle, což vnímá jako reálné riziko.

„Už se nikdy nevrátíme do 10. února. Některé sektory se dlouhodobě strukturálně změní, třeba cestovní ruch a na to navazující odvětví,“ dala za příklad Švihlíková. Nemusí však podle ní jít nutně o změny k horšímu. „Můžou se rozvíjet třeba více vazby na lokální ekonomiku,“ zmínila místní potenciál.

Hlavním úkolem pro všechny vlády je, podle Švihlíkové, v této situaci – pokusit se dát do systému co nejvíce jistoty. „Základní prvek jistoty je otázka sociální sítě, že lidi nenechá stát padnout, že neskončí na ulici, v exekuci, a pokusí se jim maximálně pomoct. Nesmějí se statisíce lidí propadnout do chudoby,“ zdůraznila opakovaně obavu, že český sociální systém není na takové situace stále dobře připraven.

Hampl by dal systému více jistoty, ale jiným způsobem: „Nedával bych nikomu polštář, ve kterém bude moct ležet. Valíme pořád problém před sebou a den zúčtování teprve přijde. Ekonomika potřebuje, aby ekonomické subjekty věřily budoucnosti. Stát může dělat spoustu věcí, ale to hlavní, co pomůže ekonomice, je – že soukromý sektor, lidé, podniky a podnikatelé budou víc investovat. Tento sektor je však znejistěn,“ všímá si ekonom.

„Propadli jsme patologickému strachu z jakýchkoliv rizik. Češi velice negativně reagují na špatné zprávy, které jsou v médiích... často ne na to, co se skutečně odehrává v danou chvíli, ale sekundárně na to, jak o tom zpětně mluví média. Třeba, že HDP poklesl, vzrostla nezaměstnanost a dluh vlády... To vede k druhým vlnám v našem očekávání. Češi pak začnou utahovat šrouby, toho se bojím nejvíce... víc než druhé epidemické vlny,“ pravil Hampl.

Ekonomka nesouhlasila s tím, že by média měla až takový vliv – stále je podle ní pro lidi silnější osobní zkušenost. „Jsme pořád před krizí, segmenty jsou v útlumu všemi těmi programy, to vše se teprve plně projeví. Nejde nařídit společnosti, aby se nebála toho, s čím nemá historicky zkušenost,“ oponovala.

„V situaci tohoto typu nese hlavní tíži stát – otázka je, jak rychle a jakým způsobem se pokusí o stabilizaci a zda se to povede. Žádný jiný hlavní aktér tu není... Soukromý sektor se může přidat, ale ten je první, kdo se v krizi stáhne a škrtá investice. Zásadní je, jakými kanály se to povede a jestli to bude mít šanci vytvořit širší oživení ekonomiky,“ uzavřela Švihlíková.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Podpora pro Jakuba Železného z Reflexu: Prezident Svoboda skutečně zradil národ

18:46 Podpora pro Jakuba Železného z Reflexu: Prezident Svoboda skutečně zradil národ

Komentátor Viliam Buchert píše na serveru Reflex.cz, že moderátor České televize Jakub Železný píchl…