Bělehrad čelí v posledních měsících mimořádným tlakům kvůli své jižní provincii Kosovo a Metohije, kde tamní Albánci v roce 2008 vyhlásili nezávislosti. Kosovo ale není členem OSN a oficiálně ho uznává sotva půlka států světa.
Některé západní mocnosti se snaží tento fakt změnit a dotlačit i další země, aby kosovskou nezávislost uznaly. Nejde tak o mezinárodní tlaky na samotné Srbsko, které ústy svého prezidenta Aleksandra Vučiće Kosovo jako stát nikdy neuzná, ale diplomaté EU, USA i NATO prý tlačí na Řecko a Španělsko, aby svou politiku vůči Kosovu změnily.
Tyto dva státy se totiž řadí k dalším evropským zemím, které za celou dobu nezávislé Kosovo neuznávají.
“Třístranný tlak na Řeky, kvůli Kosovu: NATO, USA a EU přesvědčuji vládu v Aténách, aby změnila postoj k tomuto pseudostátu,” informuje bělehradský deník Večernje Novosti.
Podle dosavadních signálů se zdá, že Řekové do značné míry tlaku ustoupí. “Ačkoli řecké ministerstvo zahraničních věcí v minulých dnech oznámilo, že neuznává „Kosovo“, faktem je, že se snaží „prohloubit dvoustrannou spolupráci“ s Prištinou,” píše prestižní deník.
Ukazuje se, že nejde o zcela suverénní rozhodnutí řecké vlády, jak někteří tvrdí. Podle bývalého srbského diplomata Zorana Milivojeviće jsou Atény pod tlakem Německa a Spojených států kvůli hospodářské krizi a finanční pomoci, které se jim v minulých letech dostalo.
Srbsku v jeho pozici vyjádřil podporu ruský velvyslanec v Bělehradě Alexander Bocan-Kharchenko, který o situaci v regionu a pokračování dialogu mezi Bělehradem a Prištinou diskutoval s prezidentem Vučićem. Srbský prezident řekl ruskému diplomatovi, že jeho země čelí těžkým dnům, ale že v Bruselu bude investovat všechnu energii do ochrany státních a národních zájmů Srbska.
Ruský velvyslanec potvrdil aktivní podporu Ruska při obraně norem mezinárodního práva, a tím i územní celistvosti Srbska, kterou zajišťuje dosud plně platná rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka