Ve druhé polovině dubna tohoto roku došlo v Praze 10 v brzkých ranních hodinách ke znásilnění vysokoškolské studentky třemi ukrajinsky hovořícími mladíky ve věku kolem dvaceti let. Policii se ani po více než půl roce od činu nepodařilo zjistit pachatele. Maminka oběti se s okolnostmi případu obrátila na ParlamentníListy.cz. „Když jsem mluvila s vyšetřovateli, naznačovali mi, že si o to dcera koledovala svým chováním. Ano, byla pod vlivem alkoholu a chovala se bezstarostně, to ale nedává NIKOMU povolení ke znásilnění,“ zdůrazňuje paní H, jejíž identitu z pochopitelných důvodů prozrazovat nebudeme. Její dceru budeme v tomto článku označovat jako Alenu, ale její pravé jméno to není.
Své vyprávění začíná paní H tím, jak se o tom, co se stalo její dceři, dozvěděla. „Byla jsem v práci a psala mi moje kamarádka, která má dceru a naše holky se kamarádí, jestli vím, co dělá Alena. Že poslala její dceři zprávy nebo krátká videa, že je úplně mimo, že je úplně v prdeli, že neví, co se děje, že se opila a co se jí stalo. A ta to dala vědět své mámě a ona mně. Já se snažila dceru okamžitě kontaktovat, jenže ona měla v té době už vybitý telefon, bloudila po Praze tramvajemi, byla zmatená, nevěděla vůbec, kde je. Tak jsem volala policii, protože vím, že má psychické problémy, bála jsem se, že by si mohla něco udělat. Měla jsem o ni strach. Po nějaké době jsem se jí dovolala. To už byla doma a potvrdila mi, co se stalo. Tak jsem jí zavolala ještě záchranku,“ vzpomíná paní H.
Přivezli jí mobil, ale řekli, že nikoho nechytili
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Na žádné podrobnosti se dcery v tu chvíli nevyptávala. „Já jsem byla taky v šoku a měla jsem hlavně potřebu jí zavolat pomoc. Já žiju víc než sto kilometrů od Prahy, zatímco ona při studiu bydlí v Praze. Hlavně jsem chtěla, aby měla pomoc, tak jsem z ní žádné informace nedolovala. Jenom jsem asi byla trochu hysterická, protože jsem jí nadávala, co to vyvedla, proč se někde s někým takhle spustila a jela na nějaký blbý výlet autem. Do jejího studentského bytu pak přijela policie i záchranka, jak jsem je tam poslala. Pak ji odvezli na Bulovku na vyšetření, takové, co se dělá po znásilnění,“ popisuje studentčina maminka.
Policie na Praze 7, kde poškozená bydlela, ji pak téměř celý den vyslýchala. „Ona na tom byla hodně špatně psychicky, tak je poprosila, protože sama cítila, že to bude špatný, aby ji odvezli do léčebny v Bohnicích. Řekla, že to určitě nezvládne, že má strach sama o sebe, že potřebuje péči. Tak ji tam po tom dni, co ji vyslýchali, odvezli na hospitalizaci. Po necelém týdnu jí přišli do Bohnic vrátit její mobilní telefon. Oznámili jí, že případ předali Praze 4, podepsala protokol, že jí vracejí telefon. Také řekli, že nikoho nemají. Přitom předtím bylo od nich sdělení, že už jednoho mají. A byli docela arogantní, mluvili téměř v tom smyslu, že si o to koledovala. Jo, rizikové chování měla, co si budeme povídat. Ale žádná ženská si o tohle nekoleduje,“ ohrazuje se paní H.
Po odchodu kamaráda si přisedla k těm hovadům
Dceru pak viděla o víkendu toho týdne, kdy za ní do léčebny v Bohnicích jela. „Nechtěla jsem z ní nic páčit, ale ona sama se celkem i svěřovala. Nejhorší je to, že ona byla té noci fakt dost opilá, že má v paměti jen takové útržky. Neví vůbec, kam jeli, kde byli, jestli se to stalo na nějaké ubytovně nebo v nějakém hotelu. Ale ani tohle nám nebyla policie schopná říct. Přitom by to měla vědět, když měla týden její mobilní telefon, aby její pohyb tu noc natrasovala, aby zjistila, kudy se pohybovala. To jde zjistit úplně jednoduše, si myslím. Také je divné, že nemají žádné svědectví z místa, ať už to byla ubytovna, nebo hotel. Za více než půlrok jsme se od policie nic nedozvěděli,“ konstatuje maminka oběti.
Psali jsme:
O své dceři říká, že alkohol si dopřeje jen tak, jak bývá u teenagerů či dvacetiletých obvyklé. „Tohle vzniklo tak, že šla s kamarádem do baru někde na Václaváku. Domluvili se tak, protože on jí zprostředkovával bydlení a jí měl podnájem končit, tak se chtěli pobavit o tom, jestli by nebylo možné sehnat něco nového, lepšího. Tak se tam sešli. Popili a pak se někam na Václaváku přesunuli. Ona už asi byla dost opilá. Mluvila jsem s tím kamarádem, co s ním byla. Říkal, že toho vypili docela dost, že se velice dobře bavili. On pak už chtěl jít, bylo asi půl druhé v noci. Ale Alena byla dost rozjetá, že se jí nechce, že ještě nepůjde, no a on tedy odešel. A ona si pak někam přisedla k těm hovadům. To bylo snad někde v KFC,“ podotýká paní H.
Vůbec neuvažovala, že by se jí mohlo něco stát
Myslí si, že se náramně bavili. „Ona se asi bavila taky, co si budeme povídat. Povídala mi, že to byli Ukrajinci, že neuměli pořádně česky a že se bavili ukrajinsky. Říkali jí, že žijou v Praze. Ale to bych vůbec nebrala jako bernou minci. Jestli šlo o uprchlíky, nebo ne, to neví. Oblečeni byli tak normálně: mikiny, sportovní boty, jak nosí ti mladí všichni. Ještě se mi svěřila, že ten jeden se jí dokonce ze začátku líbil, zmiňovala i jeho jméno, Roman Horobcev. Ale samozřejmě že si je mohli vymyslet. Navíc fakt byla pod parou, to přiznala. Vůbec v té chvíli neuvažovala, že by se jí mohlo něco stát,“ lituje dceřiny neopatrnosti.
Pokračovalo to tím, že ukrajinští mladíci pozvali Alenu na nějakou párty, kam ale museli dojet vozem. „Říkala, že někde jezdili autem, pamatuje si jen, že bylo černé, značku ne, má výpadky. Brala to tak, že ji vezmou na nějakou párty. Proto s nimi jela. Oni asi moc nepili. Jestli se potkali v KFC, tak tam nenalévají. Navíc když pak jeden z nich řídil. Ale víte co, oni si za volant klidně sednou i napití. Pak přijeli do nějaké ubytovny či hotelu a tam jí dali ještě panáka. Jestli si dali i oni, jsem se neptala. Ale nemohli být asi úplně ožralí, že jo. Nechci se jí úplně vyptávat, jak začali, co jí přesně udělali. Říkala, že se na ní vystřídali a že to bylo strašné. Že se nejdřív bránila, pak už ne,“ říká Alenina maminka.
Policii ukázala videa, kde jsou jejich ksichty
Ptala se dcery, co dělala potom. Prý odešla, ale vůbec nevěděla, kde je. „Jak jsem na začátku říkala, psala kamarádce, že neví, kde je, ani co má dělat. Byla úplně mimo. Ta kamarádka jí odpověděla, že si myslí, že je na ‚hlaváku‘, ale tam to ona zná. Motala se po Praze a nějakým záhadným způsobem se jí podařilo dostat domů. Když nad tím přemýšlím, myslím si, že policie má důkazů dost. Alena si hodně věcí nahrává na mobil, tak má i videa, kde byly ty jejich ksichty. Poslouchali v autě hudbu a ona to nahrávala. A všechno to těm policajtům ukazovala. Navíc jsou skoro všude kamery. Tak museli dohledat i ten McDonald, všechno by mělo být vidět, všechno by mělo být nahrané, než odtamtud odjeli na tu údajnou párty,“ diví se paní H tomu, že ani zachycené obličeje pachatelů policii nepomohly.
Do léčebny v Bohnicích dceři po necelém týdnu přijeli od policie vrátit mobil. „Informovali ji, že případ předali Praze 4, podepsala protokol, že jí vracejí telefon, a řekli jí, že žádného pachatele nemají. Přitom předtím od nich bylo sdělení, že už jednoho mají. A byli docela arogantní a mluvili téměř v tom smyslu, že si o to koledovala. Jo, rizikové chování měla, co si budeme povídat. Ale žádná ženská si o tohle nekoleduje,“ zdůrazňuje maminka poškozené. „Veškeré oblečení, co měla na sobě, vzali na nějakou analýzu, zjišťovali DNA, dělali gynekologické vyšetření, ale nevíme nic. Vůbec nic. Kdyby se dceři policie ozvala, určitě by mi to řekla,“ dodává.
Fotogalerie: - Projednávání důvěry
Kriminalistům se pachatele zjistit nepodařilo
ParlamentníListy.cz se obrátily s dotazem na Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy. „Kriminalisté v dané věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu znásilnění. I přes velkou snahu kriminalistů se do současné chvíle nepodařilo zjistit pachatele. S ohledem na citlivost celé věci nebude v současné chvíli poskytovat žádné bližší informace,“ reagovala vrchní komisařka Eva Kropáčová.
„Dcera o tom, že s vámi mluvím, ví a je ráda. Včera mi řekla, že to ty hovada dělaly s takovou jistotou, jako by to měly natrénované. Proto by chtěla, aby to už nikomu nemohly udělat. A nevěří tomu, že policie neví, o koho jde, když má tolik indicií. Tak je ráda, že to zveřejníte, aby se o tom vědělo. Po návratu z hospitalizace v Bohnicích se pokouší pokračovat ve studiu na Univerzitě Karlově. Ona má k lidem veskrze pozitivní vztah. Ani vůči Ukrajincům nemá žádné předsudky, opravdu ne. Naopak by chtěla, aby se všichni lidé víc respektovali, v tomhle je hodně zarytá. Tohle ji však pochopitelně sráží, když přijde takové strašné rozčarování,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz své vyprávění paní H.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Jiří Hroník
Jirka 59
