Neotřesitelnou pozici z minulých let v nich ztratila především Občanská demokratická strana /ODS/. Západočeská metropole byla po řadu let majákem občanských demokratů. I když jinde v republice ztratili, Plzeň byla pro ně jistotou voličského úspěchu.

Pravice v Plzni v defenzivě

Blízkost západní hranice a hrdost na to, že Plzeň osvobodili v pětačtyřicátém američtí vojáci. Skutečnosti, na které byli Plzeňané hrdí už v dobách hluboké totality. A to i přesto, že v oknech se musely vyvěšovat sovětské vlajky na počest osvobození Rudou armádou. Sametová revoluce v osmdesátém devátém dala ve městě propuknout euforii. Po čtyřiceti letech mohli Plzeňáci konečně začít v květnových dnech naplno slavit osvobození armádou Spojených států amerických. S postupujícími léty i velkolepost těchto oslav poněkud ztrácí na síle. V posledních zhruba třech letech lze v krajské metropoli pozorovat odklon od pravicové politiky reprezentované zejména ODS, která měla ve městě po léta silnou pozici.  Možná se mnou budou někteří polemizovat, ale příklon lidí ve městě k levici je v poslední době zřejmý. Musíme ovšem podotknout, že i v Plzni si ODS pošramotila pověst některými kauzami, ve kterých byli namočeni vlivní členové této strany. Byl to, tak jako jinde v republice jeden z důvodů, proč strana začala výrazně ztrácet preference. Stále častěji se začalo mezi lidmi šuškat, že politika „modrých ptáků“ je ovlivňována takzvanými kmotry.

Na voličskou základnu v Plzni se ODS mohla vždy spolehnout, a to i v době, kdy celorepublikově měla potíže. Od roku 1994 do roku 2014 měli plzeňskou radnici pod palcem výhradně zástupci občanských demokratů. Se železnou pravidelností se v tomto období střídali v křesle primátorů osobnosti strany, Zdeněk Prosek, Jiří Šneberger, Miroslav Kalous, Pavel Rödl, nebo Martin Baxa. Obrat k horšímu nastal v období Nečasovy vlády, kdy se mediálně propíraly některé kauzy, které stranu poškodily. A to natolik, že následoval zřetelný úprk voličů k levicovým stranám. Příznivci vyčítali občanským demokratům odklon od programu, podivné zákulisní praktiky i mlžení směrem k veřejnosti. To se podepsalo i na fungování strany v Plzni. Ze strany odešli postupně bývalí primátoři Zdeněk Prosek, Pavel Rödl a zejména hlavní tvář plzeňské ODS Jiří Pospíšil, zhrzený svým nezvolením za prvního místopředsedu i řadového místopředsedu celé ODS. Někdejší ministr spravedlnosti Topolánkovy a Nečasovy vlády byl členem ODS od roku 1998. V Plzni pravidelně získával při volbách značný počet preferenčních hlasů od voličů.