V důsledku gregoriánské reformy v 11. a 12. století zažívájí rozvoj i mnišská hnutí řeholních kanovníků, sdružených v kanoniích. Jedním z nich byl i sv. Norbert z Xantenu, muž který před 900 lety zakládá ve francouzské obci Prémontré klášter. Navazuje na původní řeholi sv. Augustina, ale zároveň řeholní komunitu otevírá vnějšímu světu: posláním řeholních bratří je pozdvihnutí duchovní služby tam, kde se jí dostatečně nedostává. Řádové hnutí tak dostává nový impulz, platný do dnešních dní, jak ve svém kázání na oslavách Královské kanonie premonstrátů na Strahově vystihl generální opat řádu, Josef Wouters. Mluvil o poslání premonstrátů v dnešní době a přiomenul, že se podobá i myšlence sv. Dominika: mariánská úcta, eucharistická úcta, liturgie a všestranná pomoc nejenom v duchovní, ale i v materiální rovině tam, kde je to třeba, především pak ve farnostech.

Řád premonstrátů přichází do českých zemí v době, kdy se naše země proměnila pod vedením prvního českého krále, Vladislava II. v království. Ten si byl přínosu působení premonstrátského řádu dobře vědom, a proto se spolu s pražským biskupem Janem I. a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem na počátku 40. let 12. století zasadil o příchod řádu do Prahy, aby svou kulturní, politickou a duchovní sítí posílili vzmáhající se zemi. Myslím, že je třeba si uvědomit význam jejich příchodu i v ohledu toho, že to jsou právě premonstráti, kteří postupně přebírají původní benediktýnská založení, jako je Litomyšl, Želiv a Hradisko v Olomouci. Zmínil jsem již i význam premonstrátů ve farní výpomoci, na které má také podíl opat tepelského kláštera, pozdější opat strahovský a nástupce na svatovojtěšském stolci jako 12. arcibiskup pražský, opat Lohelius, který má velké zásluhy na vytvoření jedinečného postavení strahovského kláštera nejenom v Praze, ale celkově v českých zemích.

Českým premonstrátům se rovněž dočkalo mimořádné pocty v souvislosti s převozem ostatků zakladatele řádu, sv. Norberta z Magdeburku do Prahy, a to v důsledku protestantské reformy v německém Sasku. Tělo bylo ve slavném procesí na přelomu roku 1626 a 1627 přeneseno na Strahov, ze kterého tato událost učinila prvořadé evropské centrum řádu. Strahovský opat Kašpar z Questenberka se po translaci ostatků do Prahy stává významnou postavou. Sv. Norbert je začleněn do seznamu zemských patronů a můžeme říci, že toto začlenění souvisí také s obnovením zemského zřízení. Premonstrátský řád se tak aktivně podílí na obnově života katolické církve v Českém království a na Moravě. Víme, že z velké části pak postupně barokizovaná premonstrátská opatství patří ke klenotům české architektury a dotvářejí ráz české krajiny: Strahov, Hradisko, sv. Kopeček, Želiv, Nová říše a neměli bychom zapomenout ani Milevsko a Louku na Znojemsku.