Hlavním argumentem jsou přitom americké sankce na Írán, které začnou v plné síly platit od začátku listopadu. Z fundamentálního pohledu na ropný trh, tj. dynamiku nabídky a poptávky, však samotný výpadek íránských exportů podobný cenový růst neopodstatňuje.

Za prvé, byť se zdá, že exporty ropy z Íránů klesají rychleji, než se původně očekávalo, zdaleka se zřejmě nejedná o tak masivní propad, jak uvádějí oficiální agentury, tedy z 2,5 mil. barelů denně v dubnu až na 1,6 mil. barelů denně v září. Čísla ze zdrojů monitorujících pohyby ropných tankerů totiž naznačují, že Írán je schopný - podobně jako v sankčních letech 2012-2015 - umně maskovat část vlastních exportů ropy (např. změnou země původu ropného tankeru) a tím tak navyšovat oficiální čísla řádově o statisíce barelů denně.