Hlavním argumentem jsou přitom americké sankce na Írán, které začnou v plné síly platit od začátku listopadu. Z fundamentálního pohledu na ropný trh, tj. dynamiku nabídky a poptávky, však samotný výpadek íránských exportů podobný cenový růst neopodstatňuje.
Za prvé, byť se zdá, že exporty ropy z Íránů klesají rychleji, než se původně očekávalo, zdaleka se zřejmě nejedná o tak masivní propad, jak uvádějí oficiální agentury, tedy z 2,5 mil. barelů denně v dubnu až na 1,6 mil. barelů denně v září. Čísla ze zdrojů monitorujících pohyby ropných tankerů totiž naznačují, že Írán je schopný - podobně jako v sankčních letech 2012-2015 - umně maskovat část vlastních exportů ropy (např. změnou země původu ropného tankeru) a tím tak navyšovat oficiální čísla řádově o statisíce barelů denně.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
