Ten vztyčený prst ikony TOP 009‰ poměrně přesně vystihuje mentalitu tohoto politického slepence. Je to symbol. Symbol politiky zaměřené na lidi.

Každá ztráta, dokonce i takového Topolánka, bolí. Kalouska to velice trápilo. A také byl unavený z toho, že roky na drátkách vodil pimprle, které v jakékoliv poloze, při jakékoliv příležitosti usnulo. To dá zabrat. Byl v permanentním stresu.

Připadalo mu, s ohledem na jeho minulost, že všichni mimo TOP 009‰ jsou nádoby plné hříchu. Své kořeny nezapřel. Docházelo k prudkým střídáním nálad. Tu někoho na ulici dlaní polaskal po ústech, tu se chtěl poprat na půdě Parlamentu, tu živě v Radiožurnálu Českého rozhlasu prohlásil: „Včera po skončení pracovní doby jsem si dal dvě skleničky a v souvislosti s tou únavou mě to totálně odbouralo.“ Vše marné. Nepomáhalo to. Ani ty „dvě“ štamrpličky. Když v rozhovoru pro TN.cz mluvil nesrozumitelně a měl problém dokončovat věty, byl to jen nesmírný smutek v duši, žádná opilost. Kalousek vysílal signály. Křičel: „Jsem na dně. Help. Pomozte mi.“ Nikdo ho v této cynické společnosti ale nechtěl poslouchat. Ani ta Parkanová ne. A to je smutné.

Rozveselil se už jen při vzpomínce na dobrý kšeft – nákup kvalitních padáků. Ten se mu opravdu povedl. Ani CASA Vlasta nebyla špatná. O bezva reformě státní správy v režii Drábka nemluvě. Ale potom to s ním šlo od deseti k pěti. Už ho nebavilo ani škodit lidem této země. Ani nebylo s kým, když Drábek se svou Šiškou byli odstaveni. Splín se tak pokaždé znovu vrátil.