České republice se musí neobyčejně dařit ve všech směrech. Lze to vyvodit z toho, že opozice, jež řádně prohrála ve volbách, věnovala mnoho času nejprve odvolání premiéra a v posledních týdnech i prezidenta republiky. Pořád jen někoho odvolávají nebo něco svolávají. 

Mráz tentokrát nepřišel z Kremlu, ale ze Senátu. Senátoři sesmolili a poté nevelkou většinou schválili po právní stránce směšnou obžalobu prezidenta, kterého chtěli hnát před ústavní soud za porušení ústavy. Nyní byla na tahu Poslanecká sněmovna, aby dílo schválila. Opozice, která se nazvala demokratickým blokem, se skutečně snažila, co to šlo. Ovšem opět prohrála. Dokázala jen, že blok skutečně jsou. Blok pro normální fungování Poslanecké sněmovny, Senátu či čehokoliv.

Musíme ale uznat, že jedno z jejich přání se splnilo. Nyní už v podstatě nemáme trestně stíhaného premiéra. A vzhledem k tomu, že senátní žaloba na prezidenta byla hlasováním poslanců odmítnuta, mají utrum i v tomto ohledu. Došlo k nejhoršímu, možná budou muset začít buď pracovat, nebo se odvolávat mezi sebou. Což by nebylo špatné. Ale zpět k poslanecké rozpravě.

Někteří poslanci z demokratického bloku svým vystoupením vstoupí do historie parlamentního projednávání. Žel jinak než by si přáli.