František Kašpárek: Všechny krásy světa. Mnoho otázek a jen málo odpovědí

03.11.2018 18:32 | Zprávy

Jak se to mohlo stát? Kdy jsme překročili hranici, za kterou už není návratu? To jsou otázky, které si možná brzy budeme klást.

František Kašpárek: Všechny krásy světa. Mnoho otázek a jen málo odpovědí
Foto: repro/Facebook
Popisek: Pandořina skříňka - ilustrační foto

Student britské university Angelos Sofocleous (zřejmě se jedná o pseudonym) sdílel na Twitteru úvahu s prohlášením, že ženy nemají penisy. Něco, jako kdyby někdo sdílel myšlenku, že Země je kulatá. Student však tvrdě narazil. Aktivisté z RGBT komunity (zkratka zahrnující osoby s menšinovým sexuálním zaměřením) zatroubili do útoku a odvážný student se nestačil divit. Okamžitě byl odvolán z pozice zástupce šéfredaktora studentského časopisu. Angelos se pokusil zachránit si bortící kariéru a studentskému světu sdělil: „Mohu se mýlit, ženy přece jen mohou mít penisy“. Pak v duchu Galilea Galileiho (a přece se točí) tvrdošíjně dodal: „Ale myslím, že tomu tak není.“ Odpověď se dostavila záhy. Byl odstraněn i z pozice voleného prezidenta národní unie svobodného projevu (!) Humanist Students. Tento příběh není pokusem o vtip, skutečně se stal. A to v době, kdy je vědecky prokázáno, že čáp děti nenosí a vrány je neunesou. Jako bychom se ocitli ve zvrácené verzi Alenky v říši za zrcadlem.

Žijeme v době, kdy různé menšiny rozhodují o tom, co si máme myslet, co můžeme nebo nemůžeme říkat, jak máme žít. Odkud se vzala tato jejich moc? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

V roce 1923 byl ve Frankfurtu založen Ústav pro sociální výzkum jako součást Frankfurtské univerzity. Byl to první marxisticky orientovaný ústav v Německu. V roce 1933 členové institutu imigrovali do Paříže a poté do USA. Zde jejich institut existoval v rámci Columbia University až do roku 1949, kdy se stěhuje zpět do Frankfurtu.

Směr frankfurtské školy je charakteristický snahou o spojení učení Karla Marxe a Sigmunda Freuda, ústící později v tzv. kritickou teorii, označovanou jako neomarxismus (zdroj: wikipedie). Podle amerického konzervativce Pata Buchanana neomarxisté nevidí jako utlačovanou dělnickou třídu, ale nebělošské přistěhovalce, ženy, homosexuály, národy třetího světa, narkomany a také (proti zdravému rozumu) pedofily. Za práva těchto skupin je zapotřebí, podle neomarxistů, bojovat.

Neomarxismus dále prosazuje radikální revoluční změny – rozpouštění národů, mísení protichůdných kultur, rovnost všech partnerských vztahů, popírání tradiční rodiny.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Volby

Mohu mít osobní otázku, koho budete volit vy? Přijde mi, že až moc chválíte opozici, která má ale sama máslo na hlavě, třeba ANO, které bylo u vlády docela dlouho a taky nám životní podmínky moc nezlepšili. Navíc je to pořád to stejné. Politici před volbami slibují a po volbách je vše jinak. Má tak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Jahn: Chudárek, veřejnoprávní sport a memorandum schválené do voleb

17:43 Petr Jahn: Chudárek, veřejnoprávní sport a memorandum schválené do voleb

Když jsem si pročítal projekty pěti vybraných kandidátů na generálního ředitele České televize, zara…