František Kašpárek: Všechny krásy světa. Mnoho otázek a jen málo odpovědí

03.11.2018 18:32 | Zprávy

Jak se to mohlo stát? Kdy jsme překročili hranici, za kterou už není návratu? To jsou otázky, které si možná brzy budeme klást.

František Kašpárek: Všechny krásy světa. Mnoho otázek a jen málo odpovědí
Foto: repro/Facebook
Popisek: Pandořina skříňka - ilustrační foto

Student britské university Angelos Sofocleous (zřejmě se jedná o pseudonym) sdílel na Twitteru úvahu s prohlášením, že ženy nemají penisy. Něco, jako kdyby někdo sdílel myšlenku, že Země je kulatá. Student však tvrdě narazil. Aktivisté z RGBT komunity (zkratka zahrnující osoby s menšinovým sexuálním zaměřením) zatroubili do útoku a odvážný student se nestačil divit. Okamžitě byl odvolán z pozice zástupce šéfredaktora studentského časopisu. Angelos se pokusil zachránit si bortící kariéru a studentskému světu sdělil: „Mohu se mýlit, ženy přece jen mohou mít penisy“. Pak v duchu Galilea Galileiho (a přece se točí) tvrdošíjně dodal: „Ale myslím, že tomu tak není.“ Odpověď se dostavila záhy. Byl odstraněn i z pozice voleného prezidenta národní unie svobodného projevu (!) Humanist Students. Tento příběh není pokusem o vtip, skutečně se stal. A to v době, kdy je vědecky prokázáno, že čáp děti nenosí a vrány je neunesou. Jako bychom se ocitli ve zvrácené verzi Alenky v říši za zrcadlem.

Žijeme v době, kdy různé menšiny rozhodují o tom, co si máme myslet, co můžeme nebo nemůžeme říkat, jak máme žít. Odkud se vzala tato jejich moc? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

V roce 1923 byl ve Frankfurtu založen Ústav pro sociální výzkum jako součást Frankfurtské univerzity. Byl to první marxisticky orientovaný ústav v Německu. V roce 1933 členové institutu imigrovali do Paříže a poté do USA. Zde jejich institut existoval v rámci Columbia University až do roku 1949, kdy se stěhuje zpět do Frankfurtu.

Směr frankfurtské školy je charakteristický snahou o spojení učení Karla Marxe a Sigmunda Freuda, ústící později v tzv. kritickou teorii, označovanou jako neomarxismus (zdroj: wikipedie). Podle amerického konzervativce Pata Buchanana neomarxisté nevidí jako utlačovanou dělnickou třídu, ale nebělošské přistěhovalce, ženy, homosexuály, národy třetího světa, narkomany a také (proti zdravému rozumu) pedofily. Za práva těchto skupin je zapotřebí, podle neomarxistů, bojovat.

Neomarxismus dále prosazuje radikální revoluční změny – rozpouštění národů, mísení protichůdných kultur, rovnost všech partnerských vztahů, popírání tradiční rodiny.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Proč řešit tituly?

Já bych řekl, že dnes má titul kde kdo a o ničem to nevypovídá, respektive o jeho odbornosti a schopnostech. Snad s výjimkou lékařů, tam bych asi nechtěl, aby mě ošetřoval někdo, kdo o tom nemá páru. Mimochodem dnes je není problém narazit na vysokoškoláka, ale co na lidi, co umí pracovat rukama. Tř...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

15:57 Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

Písničkář Jarek Nohavaca napsal: Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, vypadal jsem jako blbe…