Jeho „akademické“ vystupování a fiktivní sepětí krví s Jablunkovskem a Třineckem, mu nedávno „nespapali“ diváci na hokejovém stadiónu, kteří ho kvalifikovanou většinou vypískali. Velkoplošná obrazovka snese všechno, lidé ovšem nikoli. Velmi dobře poznali, kdo je sportovní fanoušek, a kdo si přišel pro nezasloužený hold a jejich hlasy v druhém kole prezidentských voleb.

Ostatně Drahoš od 17 let bydlí v Praze, mnoho lidí ho vnímá jako Pražáka, a to i kdyby chodil v rázovitém kroji „svého“ regionu po Pařížské, Václavském náměstí i dalších místech naší stověžaté. A protože Drahoš („poker face“) může být pro voliče jakýmsi ex/manažerem s excelovskou tabulkou pro řízení AV ČR, tak se pražská kavárna snaží Zemana a jeho šance „ohřát“ v mikrovlnce.

Jinými slovy, šmejdi ze šedé zóny se pokouší Miloše Zemana diskreditovat. Jedná se nejen o starší harcovníky proslulé jejich slinty v televizních diskuzích. Jen Moravec ví jak na to, což nedávno i prokázal nadstandardní osobní statečností. Ostatní exhibují kartami, skandováním ve veřejném prostoru a peticemi, ale máme i druhou vlnu ze zóny pseudo/intelektuálů. Výborně je popsal senátor Tomáš Jirsa (ODS) v článku Proč mlčící petičníci. Přestože příspěvek směřuje Jirsa na zprávu OLAF a dění kolem Andreje Babiše, tak velmi přesně popisuje dvojí metr pražské hydry s jejími lídry.

Ti se snaží neurvalým způsobem vyvolat v současném prezidentovi jakési výčitky svědomí. Jednou vadí, že se zasazuje o oboustranně přínosné vztahy s Ruskou federací a prezidentem Vladimírem V. Putinem, podruhé, že rozvíjí byznys s Čínou a má uznání prezidenta Si Ťin-pchinga, potřetí, jaké má spolupracovníky, ale hlavně vadí, že vůbec existuje, a má konzistentní názory na prosperitu České republiky.

Gospelový zpěvák

Jiří Drahoš má údajně pěkný hlas a veřejně i vystupuje. Neberu mu to, třeba je vážně nějakým způsobem zajímavý a přínosný. Že by i pro běžné občany? Do hloubkové analýzy se nebudu raději pouštět. Z mnoha článků ze setkání z poslední doby (s: do morku kostí seriózním chlapíkem) mě nejvíce zaujal rozhovor, který vedl loni Daniel Kaiser v týdeníku Echo special.