Jeho „akademické“ vystupování a fiktivní sepětí krví s Jablunkovskem a Třineckem, mu nedávno „nespapali“ diváci na hokejovém stadiónu, kteří ho kvalifikovanou většinou vypískali. Velkoplošná obrazovka snese všechno, lidé ovšem nikoli. Velmi dobře poznali, kdo je sportovní fanoušek, a kdo si přišel pro nezasloužený hold a jejich hlasy v druhém kole prezidentských voleb.
Ostatně Drahoš od 17 let bydlí v Praze, mnoho lidí ho vnímá jako Pražáka, a to i kdyby chodil v rázovitém kroji „svého“ regionu po Pařížské, Václavském náměstí i dalších místech naší stověžaté. A protože Drahoš („poker face“) může být pro voliče jakýmsi ex/manažerem s excelovskou tabulkou pro řízení AV ČR, tak se pražská kavárna snaží Zemana a jeho šance „ohřát“ v mikrovlnce.
Jinými slovy, šmejdi ze šedé zóny se pokouší Miloše Zemana diskreditovat. Jedná se nejen o starší harcovníky proslulé jejich slinty v televizních diskuzích. Jen Moravec ví jak na to, což nedávno i prokázal nadstandardní osobní statečností. Ostatní exhibují kartami, skandováním ve veřejném prostoru a peticemi, ale máme i druhou vlnu ze zóny pseudo/intelektuálů. Výborně je popsal senátor Tomáš Jirsa (ODS) v článku Proč mlčící petičníci. Přestože příspěvek směřuje Jirsa na zprávu OLAF a dění kolem Andreje Babiše, tak velmi přesně popisuje dvojí metr pražské hydry s jejími lídry.
Ti se snaží neurvalým způsobem vyvolat v současném prezidentovi jakési výčitky svědomí. Jednou vadí, že se zasazuje o oboustranně přínosné vztahy s Ruskou federací a prezidentem Vladimírem V. Putinem, podruhé, že rozvíjí byznys s Čínou a má uznání prezidenta Si Ťin-pchinga, potřetí, jaké má spolupracovníky, ale hlavně vadí, že vůbec existuje, a má konzistentní názory na prosperitu České republiky.
Gospelový zpěvák
Jiří Drahoš má údajně pěkný hlas a veřejně i vystupuje. Neberu mu to, třeba je vážně nějakým způsobem zajímavý a přínosný. Že by i pro běžné občany? Do hloubkové analýzy se nebudu raději pouštět. Z mnoha článků ze setkání z poslední doby (s: do morku kostí seriózním chlapíkem) mě nejvíce zaujal rozhovor, který vedl loni Daniel Kaiser v týdeníku Echo special.
Autor mu hned v druhé otázce říká: Politická krize se skládá z několika momentů. Když to vezmu od začátku: dluhopisy Andreje Babiše, otazníky z jeho podnikatelské minulosti, pak nahrávky a domlouvání tiskové kampaně proti soupeřům, nakonec podezření, že měl přístup do živých policejních spisů. Mezitím prezident a jeho inovativní přístup k ústavě. Co vám z té změti témat připadá nejzávažnější?
„Panu prezidentovi mám za zlé, že nezasáhl už dříve. Kdybych byl já na místě pana prezidenta, zavolal bych si oba aktéry k jednomu stolu, vyslechl si výtky premiéra Sobotky, obranu pana Babiše. Nakonec je to jedna z rolí prezidenta, dělat moderátora mezi politiky, nikoliv čekat až se spor vyhrotí, a pak si užívat svou roli.“
Z této slovní piruety nelze Drahoše přímo obviňovat z podjatosti, nicméně věta Kdybych já byl na místě prezidenta… asi říká, že už se dávno cítí být kompetentní k výkonu této funkce. Nechci nic inkorporovat do mozkových frekvencí Drahoše, jen bych nenásilně doporučil laskavému čtenáři, aby si rozhovor pokud možno přečetl. Ještě snad poznámka k rozhovoru Daniela Kaisera. V závěru statě, při představení J. D., tam možná něco schází. Citujme.
„Narodil se v roce 1949 v Jablunkově do učitelské rodiny. V roce 1973 absolvoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a zahájil kariéru řadového akademika. Nebyl členem KSČ. Roku 2003 přichází profesura v oboru chemické inženýrství, v roce 2009 se Drahoš stává předsedou Akademie věd.“ (ad.)
Jedná se o to, že než „přišla“ profesura, tak předcházela kandidatura (CSc.). Někdo si může myslet, že ji naprosto neangažovaný Drahoš dostal už ve svých 27 letech. Že by na důkaz přátelských vztahů s NDR a jejími nevědeckými strukturami?
Na koho mířil Mirek Topolánek?
Zdá se, že je toho – mnoho mezi voliči a Jiřím Drahošem. Zkusme to vzít prizmatem politické reklamy (Právo) z pera volebního štábu Mirka Topolánka. Kromě aviza mirekprezident.cz, se na stránce uvedeného deníku nedávno dále objevilo: Ani Vítač. Ani Kývač. Silný prezident. NEDOVOLTE zvolení slabého prezidenta, který oslabí naši zemi, přijme euro, uvítá migranty…
Nezdá, že by tento vzkaz byl určen Miloši Zemanovi. Komu tedy? Že by Mirek chtěl potvrdit drsnou charakteristiku z mobilu jednoho ODS politika, Falešný a prázdný!?
Také tento junák (bez Pandurů a radaru) se stal sekundárním podporovatelem Jiřího Drahoše. Je to důvod k závisti pražského Hradu? To ať posoudí pražská kavárna.
Zdroje
Tomáš Jirsa Proč mlčí petičníci? Právo 4. ledna 2018, s. 7.
Daniel Kaiser Neurážejte mě slovem vítač. Týdeník Echo, Speciál 27. června 2017, s. 20-23.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
