Ivan Černý: Alfons Mucha - nehynoucí inspirace

12.01.2024 11:37 | Komentář
autor: PV

Slavný český malíř, grafik a designér období secese (nar. 1860, zem. 1939) za svého života vytvořil velké množství kreseb, studií a designových návrhů pro interiéry, užitkové a dekorativní předměty včetně šperků. V duchu jeho tvorby dnes tvoří nejen jeho vnučka, výtvarná umělkyně Jarmila Mucha-Plocková, ale Alfons Mucha nepřestává být inspirací i pro jiné kumštýře.

Ivan Černý: Alfons Mucha - nehynoucí inspirace
Foto: archiv
Popisek: Ivan Černý

Mezi nimi je též královna české vitráže, jak je přezdívána naše špičková vitrážistka Jitka Kantová (nar. 1970), která žije a tvoří v Lubenci na Karlovarsku. Její dílo je známé takříkajíc po celém světě, od Prahy přes Paříž až po New York. Zde kupříkladu ohromila nejen širokou veřejnost, ale i znalce tohoto druhu sklářského umění, osmdesáti čtverečními metry vitrážového stropu v hale zdejšího vlakového nádraží. Mimo velkoplošných vitráží včetně restaurování kostelních oken či vlastní výroby do bytových interiérů se však Jitka Kantová zabývá i „sarapatičkami“, jak s úsměvem nazývá komorní vitrážovou tvorbou. Jako zručná malířka na sklo se při tom nemohla nepotkat s mistrem secese.

Styl Mucha

„Alfonse Muchu miluji a neustále jsem jím fascinovaná “, říká Jitka Kantová. „Mám o něm mnoho knih různých vydání a jeho dílo mám důkladně prostudované. Je to pro mne úžasný autor, a když tvořím práce, při kterých čerpám z Muchovy tvorby, jsem pokaždé znovu a znovu užaslá nad elegancí jeho dam. Stačí vždy jednoduchý, ale zcela výstižný detail, který ztvárněnou dívku neskutečně zkrášlí.…“

Muchovy práce jsou jak známo typické zobrazováním ideálů ženské krásy. Mucha je často vyobrazoval v neurčitých neoklasických róbách, obklopených květy, které někdy vytvářely halové kruhy nad jejich hlavami. Jitka Kantová pokračuje:

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Úhrada dálniční známky.

Při úhradě dálniční známky je významně znevýhodněna platba z účtu na účet tím, že platba trvá 4 dny a naopak platba kartou je provedena okamžitě. Řadu řidičů toto přinutí k platbě kartou. Platba kartou je však bankou zpoplatněna a stát přichází o nemalé peníze, nešlo by s tím něco udělat? Vždyť přev...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč nadále studovat orbánovský model

15:16 Petr Hampl: Proč nadále studovat orbánovský model

Denní glosy Petra Hampla.