Tentokrát v případě obsazení členů představenstva rakouské banky ÖBAG. Jde o komerční banku, jejímž vlastníkem je rakouský stát. Jmenování členů představenstva i dozorčí rady je pravomocí ministra financí jako zástupce vlastníka. Obvykle se provádí na základě usnesení vlády. U nás podobnou státní komerční banku nemáme. V EU patříme mezi menšinu zemí, v nichž stát nevlastní ani neovládá žádnou komerční banku, skrze níž by tradičními metodami pomáhal podnikatelům.

Zdá se, že jde skutečně do tuhého a opozice jako jeden muž – od socialistů přes neoliberály až po Svobodné – žádá jeho rezignaci.

Obviňování Kurze ze všeho možného je, zdá se, jedinou náplní práce rakouské opozice. Rakouská vláda lidovců a Zelených si přitom vede na evropské poměry nadstandardně jak v boji s pandemií, tak v progresu očkování. I ekonomický propad je ve srovnání s ostatními zeměmi menší, a to právě i díky tomu, že kancléř Kurz se svým ministrem financí Gernotem Blümelem přinutili Rakouskou národní banku, aby „nalila“ do rakouské ekonomiky peníze. Na rozdíl například od té naší, která to odmítla. Ve finanční pomoci rakouským podnikům na přežití COVID-krize se ÖBAG silně angažovala. Díky tomu velká řada podniků dnes ještě existuje.

Rakouští „noví lidovci“ mají stále zdaleka nejvyšší volební preference. Média až na nepatrné výjimky však líčí Kurze jako dalšího Orbána, který vede zemi pryč od demokracie. To, že v jednom kuse mohou líčit autoritáře v údajně autoritativním režimu jako negativní personu, jim v pocitu „nesvobody“ nikterak nepřekáží.