Vše orientované ven začíná vypadat slabě - zejména na exportně orientovaný průmysl pomalu doléhají první známky rok trvající německé průmyslové recese. Na druhou stranu domácí trh práce se stále potácí s nedostatkem pracovníků a solidními inflačními tlaky - nezaměstnanost na historických minimech, počet neobsazených pracovních míst narůstá a tempo růstu mezd se drží nad sedmi procenty. Na jedné straně tedy chuť dělat vlastní měnovou politiku šitou na míru domácím podmínkám a potěšení z toho, že si na rozdíl od ECB ČNB podaří znormalizovat sazby. Na druhé straně strach z toho, že nás negativní vývoj v Německu dříve nebo později dožene. Co si z toho ČNB tento týden vezme?

Soudě podle dosavadních komentářů pravděpodobně na miskách vah lehce převáží obavy z vývoje venku a ČNB ponechá sazby beze změny. Hlavním argumentem bude nakonec nová prognóza. Ta pravděpodobně přinese horší předpoklady ohledně zahraničního vývoje, které by se nakonec měly promítnout i do horšího odhadu českého růstu pro příští rok. I čísla za třetí kvartál zatím ukazují na slabší růst než předpokládala poslední prognóza centrální banky (viz graf níže). Vyčkávání zní tedy logicky.