Na ty upozorňují například analýzy banky pro mezinárodní platby (http://www.bis.org/publ/qtrpdf/r_qt1603.htm), OECD nebo nakonec i samotného Měnového fondu. Šéfka MMF se ale tentokrát spokojila s tím, že vyzvala centrální bankéře, aby si na vedlejší účinky záporných sazeb dali pozor a pečlivě je monitorovali. Kde se bere větší shovívavost MMF k záporným sazbám?
Jedním z důvodů může být nárůst obav MMF z dopadů výraznějšího zpomalení Číny. Čínu jako riziko Christine Lagardeová v tomto týdnu několikrát znovu zdůraznila. MMF má strach z toho, že vyspělý svět může těžko snášet prudší šlápnutí na čínskou brzdu a v takovém případě je lepší nechat měnové kohouty co možná nejvíce otevřené.Odsud se bere i chvála na adresu amerického Fedu, který se rozhodl výrazněji zpomalit utahování měnové politiky - to ostatně potvrdil i včera zveřejněný zápis z posledního zasedání americké centrální banky.
Shovívavost vůči potenciálně problematickému snižování sazeb do záporu může mít ale i jiný důvod. Měnový fond nechce nutně kritizovat eurozónu za všechno, co dělá a být s ní na všech frontách tak říkajíc “na kordy”. Hlavním sporným bodem následujících měsíců bude totiž bezesporu otázka pokračování vzájemné spolupráce MMF a EU při záchraně Řecka. Měnový fond na této frontě chce hrát tvrdší hru a snaží se dotlačit evropské věřitele k výraznějšímu odpuštění řeckého dluhu. Angela Merkelová zatím zarputile tvrdí, že to odporuje německé legislativě. Současně ale chce, aby se Měnový fond účastnil dalších záchranných prací. Spor mezi MMF a EU může naplno vybublat v létě, kdy mají Řekové splatit ECB více než 2 miliardy eur.
Jan Bureš, finanční analytik
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
