Přesto, a protože výjimka potvrzuje pravidlo, rozhodl jsem nabídnout krátkou odpověď na dotazy čtenářů ve formě zamyšlení nad tím, co můžeme čekat s novou vládou po té, co mnozí z nás nevědí, co přesně ovlivnilo rozhodnutí prezidenta Zemana - nebojovat s vítězem voleb, nehledě na relevantní výhrady proti osobě se zájmem o zahraniční politiku. Tu by neměl nikdo podceňovat, především s ohledem na historii obsazovaní pozice ministra zahraničí v české kotlině, jejich počet (25), roli a konec ministrů. Dnes na prahu rozhodnutí mezi dohodou soutěžit, sdílet, spolupracovat a dočasným klidem, v historii většinou dosaženým po vojenském konfliktu se jedná o víc, než si našinec je ochoten připustit.

Vztah s ČLR

Jako příklad představitelných následků pokračování politiky Senátu PS ČR vůči ČLR, doprovázené podobnou nové české vlády, může sloužit litevsko-čínský konflikt. Jako jeho počátek lze označit odmítnutí Vilniusu politiky jedné Číny, vytvoření de facto velvyslanectví Tchaj-wanu v Litvě a používání různých názvů. Například Tchaj-wan místo Tchaj-pej jak to dělají USA i EK. Aby toho nebylo málo, litevské úřady rozhodly otevřít vlastní strukturu na ostrově a darovat podobně jako ČR a SR 20 000 vakcín proti koronaviru ostrovním úřadům.

Pro pozorovatele dovádění Litvy proti RF a ČLR první várka sankcí z ČLR nepřekvapí. Jaké sankce mám na mysli? ČLR vyloučila Litvu ze systému celních prohlášení v ČLR. V praxi to znamená, že litevské zboží ve skutečnosti nemůže projít celnicí v žádném směru. Nulový vývoz, nulový dovoz, nic. V čínské obchodní praxi Litva přestala existovat. Ve spojení se snížením úrovně diplomatických vztahů a pozastavení udělování víz hodnotí Západ a jeho politicky korektní média rozhodnutí ČLR jako bezprecedentní čínský útok na Litvu. Ve skutečnosti se jedná o varování státům trpaslíkům, ke kterým patří i ČR, ale i EU. Proč?

Mimo jiné proto, že ČR nastoupila do vlaku Nizozemska, Velké Británie, Kanady a Litvy, který označuje akce Pekingu ve spojení s Ujgury za zločiny genocidy. V březnu letošního roku Litva vystoupila z formátu 17 + 1. Teď mnozí v EU přemýšlí o bojkotu olympijských her 2022 v ČLR bez podpory podnikatelů. Novému ministru zahraničí a předsedovi vlády ČR proto neuškodí seznámit se s čínskými kritérii hodnocení vztahů s ČLR. Ta dovolují rozdělit státy na velmi přátelské, přátelské, neutrální ? nepřátelské. Mezi nepřátelské patřilo Norsko, Japonsko, Jižní Korea a naposledy Austrálie. ČR má zatím štěstí. Jak dlouho ale, nevím.

Vím ale, že nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Proto neuškodí představit si následky bagatelizace sankcí i v případě nízké úrovně obchodu s ČLR. V případě Litvy export činil v roce 2020 pouze 0,3 miliardy eur, tedy 1 % celkového exportu Litvy, což řadí Čínu na 22. místo. S ohledem na čínský dovoz do Litvy se bavíme o 1,2 miliardách eur a 7. místě. Pokud se však podíváme na loňské čínské investice v Litvě, ty činily pouze 7,8 milionu eur a litevské investice v Číně - 39,3 milionu eur. Již z tohoto paradoxu je možné dovodit, že i když političtí trpaslíci u moci se nezajímají o zahraniční obchod s Pekingem, negativní důsledky zcela jistě pocítí především litevští investoři – podnikatelé a poté litevská společnost, která neimigrovala. To, že Litva nedělá žádnou slávu integračním snahám EU a nezávislosti států po rozpadu SSSR je jiná věc. Skutečnost, že Brusel sedí tiše, hledá řešení jak reagovat na akci ČLR a čeká, co bude dít, indikuje, že má strach podpořit stát - trpaslíka. Pro zahraniční politiku ČR to představuje důvod pro snahu vrátit se k dialogu, respektu a pokoře bez ztráty tváře.