Jan Campbell: Stolypin po druhé

22.10.2015 10:10 | Zprávy

Nikdo z veřejnosti neví, byl li někdy udělán, nebo se plánuje li někdo pokus o atentát na prezidenta Putina, který se v mnohém snaží o reformy, jejichž vzorem jsou, nebo mohou být reformy Stolypina.

Jan Campbell: Stolypin po druhé
Foto: Archiv
Popisek: Jan Campbell

Stolypina uvádím proto, že nejednou se o něm sám prezident zmínil. Ale i proto, o jaké reformy se před 110 lety jednalo a jak skončily. Prezident Putin nabírá respekt v různých koncích světa u širokých vrstev obyvatel Rusku nakloněných, ale i nepřátelsky se chovajících zemí. To, co vidíme, vzbuzuje naděje. To co nevidíme, vzbuzuje obavy. Jaké?

Stolypin (1862 v Drážďanech – 1911 v Kyjevě) nastoupil po ukončení fyzikálně – matematické fakulty St. Peterburgské univerzity (1885) do Ministerstva a Správy státního majetku, po té v roce 1889 přešel na MV, stal se nejmladším Gubernátorem Ruska v Grodno a Saratově, aby již ve 44 letech převzal funkci ministra vnitra. 8.7.1906 spojil tuto funkci s funkcí předsedy Rady ministrů, po té co by odstraněn předseda Goremykin, známý pod přezdívkou „Vaše lhostejnost.“ Se svou ženou Olgou Borisovnou, bývalou manželkou jeho v duelu usmrceného bratra Michaila, a osobností v oblasti okultismu, měl pět dcer a jednoho syna. Ve své práci se Stolypin řídil principem, který formuloval zakladatel ruské státní školy, B.N. Čičerin (1828 – 1904): Liberální reformy a silná moc.

Uvedený princip práce, ale i nepotismus, způsobily Stolypinovi na jedné straně nebezpečný život formou atentátů, sabotáží a zastřelením v divadle, na druhé straně naději Rusku. Mezi léty 1909 – 1914 totiž produkovalo carské Rusko například více zrna než jeho konkurenti – USA, Kanada a Argentina, dohromady. Nebudu se podrobněji rozepisovat o dalších úspěších a možnostech, ale naopak, o neúspěších. Ty jsou totiž typické i pro současnou finančně – hospodářskou a politickou situaci v Ruské federaci. Co byly a co jsou hlavní příčiny neúspěchů země, která má všechny předpoklady být zemí kvetoucí?

Reformy takového rozměru, které byly potřebné na prahu první ruské revoluce, v době hluboké agrární a politické krize, jsou potřebné i dnes v Ruské federaci. S ohledem na geografii, klimat, různorodost obyvatelstva, přírodní zdroje a státní administraci, abych jmenoval ty hlavní, reformy vyžadují především odpovídající finanční systém, silnou státní administraci a materiální základnu. V několika minulých příspěvcích jsem nastínil nebo konkrétně pojmenoval problémy RF. Jeden příspěvek jsem dokonce ukončil „přípravou soudu na Ruskem.“ Soud na Ruskem se může konat pomocí finančního systému. Ten je také předmětem úvah a návrhů Klubu Stolypina, a hlavním argumentem poradce prezidenta, akademika Glazjeva.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Martin Exner byl položen dotaz

Co by mi jako občanovi přineslo Euro?

A proč se zabýváte jeho zavedením zrovna teď? Vyřeší to snad problém, že naše mzdy jsou podprůměrné, a že je se vše zdražuje a čím dál víc lidí na spoustu věcí pořádně už ani nemá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Můžeme se těšit na manipulaci průzkumů veřejného mínění?

14:32 Jiří Paroubek: Můžeme se těšit na manipulaci průzkumů veřejného mínění?

Předseda Ústavního soudu Baxa sdělil, že Ústavní soud odmítá všechny stížnosti na tzv. kvazikoalice.…