Styl vyžaduje rozlišování. Rozlišování předpokládá vědomí vyššího a nižšího, přijatelného a nepřijatelného. Styl je hierarchie. Bez hierarchie pozbývají hodnoty smysl. Bez hierarchie hodnoty dokonce neexistují. O hodnotách se nehlasuje, hodnoty se tvoří. Proto je styl výsledkem námahy, úsilí a kázně.

Na téma inaugurační řeči bylo napsáno a řečeno hodně. Přesto si dovoluji připomenout definici německého filozofaArthura Schopenhauera (1788 – 1860): Styl je fyziognomií duše. Jestli je tomu opravdu tak, duše kritiků prezidenta Zemana je na cestě do z(a)tracení. Pro ně, pro hlavní poradce prezidenta, ale i nás, platí: Komu není rady, tomu není pomoci.

Ještě horší stav duše je možno diagnostikovat u filmových lvíčat - intrikánů. Jejich mluvčí, milující především sám sebe a granty, volal vRudolfínu (otevřeném v roce 1885) do tmy ČT o pomoc hláškou: Zemanův inaugurační projev v sobě měl málo lásky. Bylo by lepší, kdyby hlásal, že česká filmová lvíčata se rozhodla natočit pro školy a za své hraný doku-film na téma Slovanství, že započala spolupráce s čínským filmovým průmyslem, nebo že lvíčata budou sponzorovat stavbu nové koncertní síně. Od doby otevření Rudolfína totiž nikdo, nic podobného v české kotlině nepostavil.