Vezměme článek paní poslankyně Valachové po odstavcích – pokud to tedy vydržíme:

„Donedávna si děti stejně jako za starých časů společně hrály a společně žily ve vesnici nebo ve stejné ulici ve městě. Znaly se, a ony i rodiče úplně přirozeně chápali, že když spolu žijí a hrají si, budou se také společně učit.“ Píše bývalá ministryně.

Jistě, všichni si hráli se všemi. Vždycky však existovaly party a u mentálně postižených dětí nikoho ani nenapadlo, že by měly jít do základní devítileté školy (ZDŠ). A všichni to věděli.

„Když jsem chodila do školy – samozřejmě hluboko před rokem 1989 – za takzvaného komunismu, tak to probíhalo přesně tak. Ve třídě jsme na sebe narazily děti nadané, méně nadané, ale i kluk po mozkové obrně se stroječkem od hlavy až k patě (později nosil jen speciální boty). Byl tam i spolužák, který přijímal úkoly zásadně pod klavírem, než se aklimatizoval. Taky Romku spolužačku jsme měli, stejně jako holčičky s výchovnými problémy. Ale všichni jsme byli a dosud jsme kamarádi. A máme se rádi – koneckonců jsme z jedné čtvrti.“, napsala poslankyně Valachová

Úplná idylka. Taky jsem chodila do školy, a podstatně dřív než paní poslankyně, ale spolužáka pod klavírem jsme tedy neměli. Text paní exministryně působí dojmem, že vyrůstala v nějaké hodně odlehlé vesnické nebo horské oblasti, kde nevěděli o existenci pedagogických poraden a odkud by se dítě do speciální nebo zvláštní školy dostávalo velmi složitě s několika přestupy. Podívala jsem se tedy na její životopis na wikipedii, a zjistila jsem, že se narodila a vyrůstala v Brně. Kde ovšem sídlí jedna z nejstarších speciálních škol pro tělesně postižené -  Kociánka. Otevřena byla v roce 1921 a dnes je svými úspěchy v rehabilitaci a výuce dětí známa mezi pedagogy po celém světě. Změna financování, kterou provedlo ministerstvo školství, však velmi poškodila i tento světově proslulý vzdělávací komplex. V Brně i v osmdesátých letech minulého století, kdy paní poslankyně chodila do školy, samozřejmě měli řadu pedagogických poraden, kam obvykle škola posílala na vyšetření žáky s takovými poruchami chování, jako popisuje v případě spolužáka ležícího pod klavírem.