Ukazuje vrchol materiálního bohatství, jdoucího ruku v ruce s naprostým morálním úpadkem, kdy mj. všechny veřejné funkce jsou na prodej, včetně stolce císaře. Kbyby dnes žila moje babička, moudrá žena z lidu, tak by asi řekla, že se lidé měli tehdy tak dobře, že už nevěděli roupama, co dělat. Film končí komentátorskou větou, že „Velká říše nebývá zničena zvenčí dřív, než se zničí sama zevnitř.“

Na tuto prorockou větu jsem si vzpomněl právě dnes, když jsem četl v novinách zprávu o tom, že v Praze byl po vzoru Barcelony, Amsterodamu a Německa otevřen první nevěstinec se silikonovými pannami (název a adresu podniku neuvádím, abych mu nedělal reklamu). Jsou prý „ultrarealistické“, takže se stávají dokonce atraktivnějšími než reálné ženy. Podle provozovatelů nevěstince, tento podnik „bude doslova přístavem pro osamělé duše, ostýchavé stydlivé partnery nebo řešením potlačovaných fantazií. Pro některé páry možná i přípustnou nevěrou a cestou, jak zachránit uvadající manželství“. Nevěřil jsem vlastním očím, ale četl jsem dále, že „Panny jsou připraveny naprosto sterilně profesionální procedurou bez nutnosti vlastní přípravy, jako by tomu bylo s takovou pannou doma. Klient se vyhne vlastnímu čištění, přenášení, oblékání a pudrování panny.“ Toho, kdo je chtivý takového erotického zážitku, vyjde půlhodina s drobnou zrzkou Rebeccou nebo s tmavovlasou a prsatou Yasminou na 1 200 korun. No nekupte to!