Jen Bůh ví, co vede paní Žilkovou k takovým úvahám, názorům a konstatováním. Zda je to důsledek vědomí angažovanosti manžela ve vysoké politice, který oddán jistým vyšším principům nikoli mravním, ale politicky proevropsky multikulturním, nebo to jen provokativní proklamace, která má paní Žilkovou poněkud zviditelnit. Těmito, do značné míry nepřijatelnými větami totiž nepochybně provokuje českou občanskou veřejnost, která zásadně nesouhlasí s eurounijní multikulturní politikou, která se zabývá otázkami a problematikou dalšího, perspektivního přijímání imigrantů v ČR a zemích EU.

Nicméně z hlediska známých, pravdoláskařských výkřiků z řad pražské kavárny o rozdělování naší společnosti, které se dává za vinu prezidentu M. Zemanovi, je paní Žilková živým důkazem, kdo vlastně společnost rozděluje. Pokud bychom dali na misky vah názory veřejnosti na imigraci, přijímání uprchlíků a názory spolu s naprosto nepřijatelným požadavkem na zavedení multikulturní výchovy ve školách paní Žilkové, nepochybně by paní herečka a zastupitelka Žilková pohořela jak papírový čert. To na straně jedné, pokud jde o všeobecnou multikulturní (imigrantskou) problematiku. Je tu však něco, nad čím lze zapochybovat o soudnosti a psychickém zdraví paní Žilkové.