A jdou ještě dál. Pokud by kandidáti jakýmkoliv způsobem vyzývali voliče ke kroužkování a nominující strana nesjednala pořádek, může být dokonce takový „individualista“ z kandidátní listiny ještě před volbami vyhozen. Ať žije Pirátská demokracie, ale za své. Bude Pikal pykat?
V tomto ohledu, pod rouškou frází o demokracii, Piráti předčí bývalé KSČ a nynější KSČM. Tehdy strany, které chtěly být součástí Národní fronty, musely mít ve stanovách zakotveno, že budou respektovat vedoucí úlohu KSČ. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky 11. července 1960, Hlava první - Společenské zřízení - mimo jiné zaváděla vedoucí úlohu KSČ. A tento požadavek je ve své podstatě stejný. Buďto budete respektovat, milí STANaři, naše uspořádání na volebních listinách, nebo nic.
Kroužkování je dáno volebním systémem, Piráti ho skupině voličů hnutí STAN „demokraticky“ odejmou. Pokud na to STAN přistoupí, dá najevo svým voličům to, jak jimi pohrdá a o co vedoucím představitelům tohoto hnutí jde. Ať si každý doplní, jak chce.
A co když voliči STAN neuposlechnou a budou kroužkovat? Nejsem právník, ale domnívám se, že dohoda o zakázání kroužkování, nebo tvrzení, že kroužkování nebude bráno v úvahu, je porušením Volebního zákona ČR. Bude to řešit Ústavní soud?
O čem vlastně je kroužkování na hlasovacím lístku? Kandidátky sestavují orgány politických stran a hnutí a prosazují tak své preference v tom, kdo je má v parlamentu zastupovat. Aby se tento málo demokratický prvek omezil, doplňuje se poměrný volební systém často nějakým systémem preferenčních hlasů, jimiž mohou voliči pořadí na kandidátce ovlivnit. V Česku se ve volbách používá tzv. kroužkování jednotlivých kandidátů na hlasovacím lístku: Kandidát, který získal jisté procento těchto preferenčních hlasů, postupuje na vyšší nebo první místo kandidátky (tzv. „kumulování“). Pro volby do Poslanecké sněmovny ČR platí, že pokud kandidátovi určité strany nebo hnutí, která celkově překročila hranici 5 % hlasů, dalo nejméně 5 % voličů této strany v daném volebním obvodě preferenční hlas, postupuje na první místo dané kandidátky. Je-li takových kandidátů víc, řadí se podle počtu preferenčních hlasů. V komunálních volbách má volič dokonce možnost dát své hlasy až tolika kandidátům, kolik se jich do zastupitelstva volí, a to bez ohledu na volební stranu, tedy například z každé strany jednoho (tzv. „panašování“).
Kdo by měl sestavovat vládu?Anketa
Jak to chápat? Strany, a tím i koalice, mají právo si sestavit svoje kandidátky. Říkám tomu „vnitrostranická demokracie“, i když zastávám názor, že demokracie je bez přívlastků. Buďto je, nebo není. Ale jak je uvedeno, jedná se o „málo demokratický prvek.“ Proto jsou zde preferenční hlasy. Takže na základě tohoto vyvozuji, že Piráti, pokud chtějí zákaz kroužkování prosadit, nejsou stranou demokratickou, nebo minimálně porušují pravidla demokracie, kterou se stále zaštiťují. Piráti dávají jasně najevo, že jim nejde o lidi, ale o svoje voliče, moc, nebo spíše pocit moci a nepřipustí, aby jinde byla vyslyšena vůle voličů jinak, než jak to určí „velcí Piráti“ v rámci koalice.
De facto tím omezují práva některých voličů. A to je nepřípustné v rámci volebního zákona i demokracie. To není demokracie, to je anarchie. Ale není se co divit. Pokud sleduji názory Pirátů, tak oni jsou vlastně anarchisté. Sám jejich předseda se sice brání spojování jeho jména s Antifou. Ale zatím nikde neotřesitelně nevysvětlil, proč běhal zahalen do vlajky Antify. Pokud by neměl věrohodné vysvětlení, pak je to jenom tím, že mu byla zima a nic jiného, co by ho zachránilo před zmrznutím, nebylo po ruce. Potom ano, pokud mu šlo o život umrznutím, lze to omluvit…… a vyjádření Bartoše: „Jsem liberál a pacifista. Být proti fašismu mi přijde správný. A věřím, že tomu tak v ČR stále je.“ A teď tu O Červené Karkulce.
Podle chování nynějších poslanců a představitelů hnutí STAN Rakušana, Gazdíka a Farského je touha po pocitu moci bezmezná. Tito pánové budou určitě na kandidátkách tak vysoko, že v případě volby této koalice se do PS dostanou. A to jim stačí. Pokud to ovšem řadovým členům hnutí STAN a jejich voličům nevadí, pak vše OK. Demokracie sice dostane na zadek, ale každý svého štěstí strůjce, nebo stroj-vůdce?
Navíc ještě připomeňme, že zvolený poslanec neslibuje slib věrnosti straně, nebo hnutí, za které kandidoval. Jeho slib zní jinak: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
Takže co vlastně je či bude STAN? Nebude správné jej přejmenovat na STAZ – starostové a závislí?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
