V tomto roce se totiž v naší zemi (i okolo ní) mnohé zásadně (a leccos z toho možná i nezvratně) změnilo.

Byly pošlapány a poplivány dávné tradice, na nichž stojí systém pluralitních voleb a zastupitelského řízení země a jejích hlavních součástí. Malý příklad z nedávných dní: volby formálně vyhrála trojkoalice Spolu, a to o pouhé půl procento nad hnutím ANO. Spolu se dali dohromady s Piráty a STANem, proti čemuž nelze nic namítat, a vytvořili vládní koalici.

Poněkud se ale zapomíná na fakt, že tato koalice má již ve své kolébce jeden velký podraz na voliče. Podle zákona(jednací řád) totiž volební koalice (ani jejich jednotlivé součásti) nemůžou ve Sněmovně ustavit „koaliční“ kluby. To mohou pouze jednotlivé SAMOSTATNĚ kandidující strany a hnutí.

Jenže tyto spolčené partaje se obratem zbavily ustálených procedurálních pravidel a vytvořily svých pět poslaneckých klubů samostatné. Proč? Protože na existenci takového stranického klubu je vázána řada výhod – od služebních aut, finančních příspěvků a administrativního aparátu až po různé pašalíky pro klubové funkcionáře včetně tzv. přednostního práva pro vystoupení ve Sněmovně pro předsedu klubu. Naši noví političtí reprezentanti tak dali hned v prvních hodinách po volbách demokracii na frak. Z toho lze snadno usuzovat, jak se tato squadra bude v ohledu respektu k zákonům této země chovat dál.

A teď k širšímu geopolitickému kontextu. To, co se děje kolem nás je jen dalším důkazem, že suverenita českého státu a jeho tradiční vnitřní demokracie, kdy o zásadních záležitostech jeho směřování rozhodují jeho občané a jimi volení zástupci, již dávnou hynou na úbytě.