Po boku vážených pánů Kalouska, Fialy, Pospíšila, Farského, Bělobrádka, Výborného usw., či domácích ´inostranců´ Rakušana, Němcové i Udženijaové (cizí ženská jména máme přechylovat, jak nás nabádají znalci češtiny z České televize, ale sami to nedodržují), natož ve společnosti té proradné prolhané lišky zrzavé z pražských náměstí a plání. A to jenom proto, že stejně jako tito političtí lídři obého i vícera pohlaví nic definitivního nevím o kauzách našeho pana premiéra, i když nepopírám, že při jejich zrodu mohlo v přítmí zákulisí kapitalistického podnikání leccos unfair vzniknout a proběhnout.

Neboli z vlastní neznalosti faktů vyplývá, že řeč nepovedu o opakovaných investigativních přeletech nad Čapím hnízdem, o mnohanásobném mazaném způsobu nabytí Agrofertu a jiných komodit, o střetu zájmů v řádu desítek případů, o neblahém vlivu rozbujelé řepky olejky na naše zemědělství i evropské klima, o dávno odvanutém působení v podniku zahraničního obchodu (sloužím vlasti, byť si z vlastního rozhodnutí říká socialistická, to neplatí?), o zástupu nešťastníků tímto pánem udaných StB či o jeho rodině, protože co je i mě do ní. Ba ani nedumám o tom, proč je – pravděpodobně oligarchovým přímým nařízením - ve špekáčcích málo masa a v koblihách málo džemu, jelikož nejsem tak bohatý, abych musel kupovat nejrůznější nejlevnější a tím pádem nějak a někým šizené potraviny a ještě na toto téma celostátně diskutoval.

Řeč bude pouze o firmě. O žádné konkrétní, pouze o firmě jako fenoménu. Prý je blbost tak jako ji řídit celý stát, což se stalo každodenním zaklínadlem výše připomenutých i mnoha dalších, viz tsunami názorů na sociálních sítích. Jo, mají všichni pravdu, chod celé společnosti se takhle uřídit věru nedá. Jako že by třeba všichni občané nastoupili v tutéž hodinu do práce, ve dvanáct svorně vypadli na oběd, o půl páté si píchli a v jednom šiku, zkolabujíce přitom dopravu, naspěchali domů. A ředitel v pozici premiéra by byl všemocný pán, přímo jako pán bůh, o jehož nařízeních se nediskutuje a jenž si může do podniku přijímat jedny bez výběrového řízení a jiné vyhodit bez udání důvodu. I ty, kteří by se chtěli stát, i oni bez udání jakéhokoli logického důvodu, ministry či politickými náměstky.