Nemyslím si, že to, co vyjednal A. Babiš je v zásadě špatné. Je to více než jsme čekali, ale především je potřeba ocenit to, že se lídři EU nakonec po tvrdém vyjednávání víceméně shodli na objemu balíku Fondu obnovy EU i na proporcích, které budou čerpány na subvence, respektive naopak formou úvěrů. Do určité míry byly vzaty ohledy na názory tzv. „úsporné čtyřky“ zemí EU vedených Holandskem. Přímé subvence do jednotlivých zemí EU tak budou v souhrnu činit „jen“ 390 mld. eur ze 750 mld. eur celkové pomoci.

Cílem, který je deklarován vedením Evropské unie, tedy jejími nejvyššími představiteli, je vymanit země EU z dopadů hospodářské krize, která se objevila především v důsledku pandemie koronaviru.

Za druhé, což není vůbec nepodstatné a explicitně se o tom nemluví, je to, že se Evropa pokusí uplatněním tohoto projektu vyrovnat své technologické zaostávání za Spojenými státy a Čínou, které dávají do výzkumu, vývoje a inovací podstatně víc peněz než celá EU.

Premiér Babiš po návratu hovoří o tom, že je potřeba dát velké peníze do zdravotnictví, také do infrastruktury a na rozvoj digitalizace. Osobně si myslím, že tou prioritou by měl být rozvoj infrastruktury, tedy urychlené dokončení dálniční sítě, železničních koridorů postupně do všech krajských měst a vysokorychlostního internetu. Samozřejmě, že digitalizace státní správy je důležitá, ale nemůže stát až tolik peněz. K modernizaci ekonomiky je potřeba dát prostor také soukromé sféře, např. umožněním stoprocentních odpisů investic při jejich zavedení do provozu v letech 2021-2023, a to těch investic, které se budou uskutečňovat v duchu technologické revoluce, digitalizace a robotizace.