Jiří Paroubek: Kdo straší a kdo chce válku?

23.01.2023 20:04 | Komentář

V průběhu minulých jedenácti měsíců, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu, čelní představitelé současné vládní koalice hovořili nesčetněkrát o tom, že „jsme ve válce“.

Jiří Paroubek: Kdo straší a kdo chce válku?
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Oni možná ve své válkychtivé mysli ve válce s Ruskem opravdu jsou. Je to o to vážnější, že Rusko je jadernou velmocí. A že je to země, která se nezhroutí jako domeček z karet, jak před svou invazí v červnu 1941 předpokládal např. Adolf Hitler. V pozdějších fázích II. světové války již Hitler hovořil o tom, že kdyby býval věděl, jaká je skutečná síla sovětské armády, byl by si invazi rozmyslel.

Zejména Spojené státy bojují prostřednictvím ukrajinské armády s armádou ruskou. Téměř milionová ukrajinská armáda dostává ze Západu moderní zbraně, v podstatě na jaké si ukáže. A přesto není schopna dvěstěpadesátitisícový vojenský kontingent Rusů vypudit z jižní a východní Ukrajiny. Zato jsme stále zásobování v mainstreamových médiích informacemi o tom, kdy vypukne rozhodující ofenziva ukrajinské armády (teď se na nějakou dobu podle všeho odkládá). A kdy, v jakém termínu, bude ruská armáda na hlavu poražena. Ona totiž ruská armáda musí být poražena na hlavu a skončit s bezpodmínečnou kapitulací, neboť jinak nebude možné prosadit všechny představy Západu a ukrajinského vedení o poválečném uspořádání. Tyto představy počínají od ponechání ruskojazyčných oblastí Ukrajiny svému osudu a končí likvidací „koloniálního statutu“ mnoha národností, jejichž území je součástí dnešního Ruska. Prý je potřeba zahájit proces dekolonizace Ruska, kterým si prý prošly i ostatní evropské velmoci. Ty ovšem na přelomu 50. a 60. let minulého století.

Přitom chybí jakékoliv úvahy o tom, co by se stalo, kdyby Rusko bylo opravdu poraženo. Jaký chaos by nastal v této zemi a kdo by se stal držitelem „atomového kufříku“ a měl by tedy prst na spoušti jaderných zbraní.

Ani ekonomické sankce ve svých devíti rundách nepřinesly za jedenáct měsíců viditelný pokrok, pokud jde o sražení Ruska na kolena. Vzpomeňme si na první týdny po ruské invazi a uplatnění sankcí, kdy se redaktoři ptali "odborníků ", kdy už Rusko konečně zbankrotuje. Zda to bude za týden či za měsíc. Teď již „odborníci“ hovoří o tom, že Rusko bude mít problémy se sankcemi v delším časovém horizontu. Na druhé straně ovšem sankce vyvolaly značné dopady do evropského hospodářství, včetně hospodářství České republiky. Reálná průměrná mzda klesá u nás tak rychle, jako tomu nikdy po roce 1945 nebylo. A vláda a její prezidentský kandidát Pavel mluví o nezbytnosti „malého“ nepříznivého dopadu do životní úrovně. Nevím.

Statistiky z ČSÚ jsou poněkud příliš optimistické, ale každý z nás ví, o kolik vzrostly ceny základních druhů potravin, počínaje chlebem, pečivem, vejci, máslem, cukrem, vlastně vším, oproti roku 2021. Alfou a omegou jsou ceny elektrické energie. V českých výrobních kapacitách produkujeme elektrickou energii velice levně. Pak ji prodáváme do Lipska na energetickou burzu a odtamtud kupujeme drahou elektrickou energii zpět. Cena elektrické energie se razantně zvýšila a ještě není zvyšování konec, což dopadá do rozpočtů domácností i výrobních a dalších firem. A pokud firmy pracují s vyššími náklady, promítají tyto náklady do výše cen svých výrobků či služeb. Je to prosté. A v tom je podstata inflace.

Naši kandidáti na prezidenta mají velmi rozdílná řešení této situace. Generál Pavel mluví o potřebě navyšovat základní úrokovou sazbu ČNB. Zřejmě proto, aby úvěry byly ještě méně přístupné pro české firmy, nežli je tomu nyní. Samozřejmě, že firmy s příjmy v eurech mají velkou výhodu, neboť mohou získat úvěr od bank v eurech za sazbu kolem 2%. Malé a střední firmy bez devizových příjmů prostě nemohou investovat z předražených úvěrů, a nenasytné banky budou rády inkasovat za povinné úložky na účtech v ČNB ještě více miliard nežli dosud.

Naopak, A. Babiš vidí řešení v zestátnění ČEZ, ve výkupu jeho akcií od drobných akcionářů z hotovosti, kterou má ČEZ v tuto chvíli k dispozici (cca 200 mld. Kč). Pokud bude stát jediným akcionářem, může srazit ceny elektřiny v podstatě mírně nad úroveň výrobních cen s tím, že přes evropskou burzu bude prodávat pouze přebytky elektrické energie nespotřebované na českém trhu. Tedy zhruba 20 – 25% vyrobené energie. I to může být pěkný byznys a výsledně velmi slušný zisk této energetické společnosti. Ale český průmysl se stane znovu plně konkurenceschopný, sníží náklady a stejně tak české domácnosti budou moci snížit své výdaje na elektrickou energii.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

inflace

jeden z posledních vašich slibů byl, že inflace klesne. A zase jste se hodně mýlil, inflace v České republice stoupá!! jak je to možné?? Stát vám platí 14 poradců, mezi nimi Křečka, to ani on nevěděl že inflace a ceny budou neustále stoupat?? Tak k čemu tam vlastně všichni jste ???

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Žamboch: Pozoruhodná slova ústavního soudce Jirsy

12:26 Jan Žamboch: Pozoruhodná slova ústavního soudce Jirsy

Denní glosa Jana Žambocha