Bylo by dobré připomenout všem těmto lidem, aby se v první řadě podívali na výsledky čínských sportovců na letních olympijských hrách (LOH), a to pokud jde o počet získaných medailí. LOH v Tokiu sice ještě nejsou u konce, ale dnes už je možné říci, že jednou ze dvou nejúspěšnějších zemí na LOH bude vedle USA právě Čína (anebo to bude Čína a pak USA).

Čínský stát prostě podporuje sport, jako prostředek své reprezentace, a na výsledcích čínských sportovců je to vidět. Tedy sportovní reprezentace Číny na LOH skončí velkým úspěchem.

Spojené státy již za předchozího prezidenta Trumpa (a tento kurz potvrdil do jisté míry i prezident Biden) se pustili do globálního soupeření s Čínou. Jde o to, že Čína se ještě v tomto desetiletí stane nejsilnější ekonomikou světa a překoná svým hospodářským potenciálem Spojené státy. Osobně si nemyslím, že se jedná o nějakou tragédii, v důsledku níž se vytvoří nějaké světové obludárium, či Avatar. Prostě je to jev, ke kterému dojde a kterému nikdo nemůže zabránit. Maximálně může celý proces mírně zbrzdit. Například právě využíváním lidsko-právní agendy vůči Číně že strany Západu.

Čína, jak se zdá, dokáže ale efektivně řešit všechny odstředivé tendence, které politici ze Západu tak rádi pojmenovávají. Mám na mysli ujgurskou národnostní menšinu, ale také Tibet, Hong -kong či Tchajwan.

Čína se na rozdíl od zemí Západu, zejména pak od Spojených států, nepouští do zahraničních vojenských dobrodružství, které jsou mimořádně finančně náročné. Mám na mysli zejména válku v Iráku a Afghánistánu, jež každá stály Západ hodně přes 2 biliony USD...