Jiří Paroubek: V těchto letech se formuje nový světový ekonomický a politický pořádek

25.04.2019 16:18

Ve čtvrteční části fóra Belt and Road na úvodním meetingu se svým projevem věnovaným problematice projektu Belt and Road (Pás a cesta) vystoupil bývalý český premiér Jiří Paroubek. Aktuálně přinášíme plné znění jeho projevu.

Jiří Paroubek: V těchto letech se formuje nový světový ekonomický a politický pořádek
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás pozdravil jako jeden z prvních řečníků konference, která se zabývá problematikou Belt and Road. (variantně: abych vás pozdravil jako první řečník konference, která se zabývá problematikou Belt and Road). Měl jsem možnost se zúčastnit konferencí uskutečňovaných v rámci summitu Belt and Road již před dvěma lety. A věřím, že i letošní jednání bude nejméně tak zajímavé a plodné.

Čínská lidová republika od roku 1978, kdy byly tehdejším nejvyšším představitelem Teng Siao-pchingem zahájeny společenské reformy a zejména reformy ekonomické, nastoupila cestu dechberoucího rozvoje. Čtyři desítky let roste čínské hospodářství nebývalými tempy a podílí se nejvýznamnější měrou ze všech států na světovém hospodářském růstu. Svou ekonomickou úspěšností a rychlým zvyšováním životní úrovně svých občanů Čína ukazuje atraktivitu svého alternativního modelu i pro jiné země světa mimo okruh zemí Západu. Politické myšlení Západu vycházelo vždy z tzv. Washingtonského konsensu, podle kterého by vlády zemí třetího světa, měly privatizovat státem vlastněné firmy a to co nejdříve, zároveň by měly za všech okolností podporovat volný trh, deregulovat ekonomiku a omezit výdaje. A vedle toho, jako třešnička na dortu, by měla být tato ekonomická modernizace nevyhnutelně následována demokratizací. Tedy přesněji, uplatněním západního modelu liberální demokracie. Tento model se uskutečnil například v Japonsku a v Jižní Koreji, ale i v některých dalších zemích tzv. „asijských tygrů“.

Čína je však nesrovnatelně větší než všechny zmíněné asijské země a je také unikátní civilizací sahající několik tisíc let do minulosti. Úspěšnost posledních čtyřiceti let Číny je způsobena podle objektivního pozorovatele ze Západu, jako jsem já, kombinací několika jedinečných faktorů: konkurenceschopná ekonomika, plánování a státní zásahy, soukromé podnikání, velká a disciplinovaná pracovní síla a masivní zahraniční i domácí investice. Nyní, v této etapě svého rozvoje Čína sleduje i jiné cíle nežli „jen“ hospodářský růst. Je to snaha restrukturalizovat svou ekonomiku, omezit výrobu produktů těžkého průmyslu s negativním dopadem na životní prostředí a postupně zajistit přechod k high–tech státu, s důrazem na „zelenou ekonomiku“ jež spoléhá na rozvoj domácí spotřeby a služeb.

Nejen Čína, ale i země Západu si uvědomují současnou zlomovou situaci, která se odehrává v ekonomické oblasti, v technologiích tažených umělou inteligencí a robotizací. Jedná se o skutečnou technologickou revoluci. Ve společnosti, která otevírá cestu decentralizaci a většímu podílu ekonomiky lokálního cyklu. Ekonomiky, která musí akceptovat ústup od orientace na krátkodobé zisky ve prospěch potřeb společenského rozvoje a životního prostředí. Tohle poznání je, myslím, pro země Západu i Čínu společné.

Jsem ze země, kde se ne všichni dokážou objektivně zamyslet nad projektem, se kterým přišel čínský prezident Si v roce 2013. Tak, jak já vidím projekt „Belt and Road“, tak si myslím, že může být fenoménem zajišťujícím udržitelný hospodářský růst ve světě na dlouhou dobu.

Je samozřejmé, že i Čína sleduje své strategické cíle. Chce posílit pozici svých provincií ve středu a na západě v ekonomice země tak, aby také ony zrychlily svůj ekonomický růst a aby se více podílely na tvorbě HDP země.

Čínská vláda alokovala pro tento projekt do „Silk Road Fund“ na počátku desítky miliard dolarů a do budoucna se hovoří o použití až jednoho bilionu dolarů. Tento grandiózní projekt má světový formát a celou řadu ambiciózních cílů. Chce udržet vysoký hospodářský růst v Číně a přenést tuto dynamiku také do ekonomik zemí střední Asie, jižní Asie, do východní Afriky, do Středomoří a tedy i do Evropy. Problémem některých politiků v mé zemi je ideologické vidění světa. A asi to není jen specifikum mé země. Já si myslím, že pro svět i mou zemi je dobré to, co je dobré pro lidi. A pro lidi je dobrý hospodářský růst a z toho plynoucí růst jejich životní úrovně. A pokud projekty Silk Road Economic Belt a Century Maritime Silk Road jsou takovým nástrojem povzbuzujícím hospodářský růst, vidím to jako pozitivní. Vidím to jako velmi dobrou příležitost a schůdnou možnost i pro země střední Evropy. Ostatně nedávno, při návštěvě čínského prezidenta Si v Itálii došlo k významnému posunu pohledu na projekt Belt and Road i u italské vlády. Itálie patří k největším ekonomikám Evropy.

Žijeme v zajímavé době. Evropské politické elity nyní sledují zejména aktuální dění v parlamentu Velké Británie, který řeší vystoupení své země z EU. Je to napínavé jako fotbalový zápas v závěru prodloužení. Sedmadvaceti státům Evropské unie půjde o to, minimalizovat negativní dopady Brexitu na jejich ekonomiky. Celý svět také očekává, jak dopadnou obchodní rozhovory mezi Čínou a Spojenými státy a poté mezi USA a EU. Pro ekonomiku Česka, která je podobně jako sousední Německo ekonomikou postavenou na exportu, je zajímavé to, aby svět nebyl přehrazován celními bariérami a administrativními či jinými překážkami, které brání volnému obchodu.

Ať se to komu líbí nebo ne, v těchto letech se formuje nový světový ekonomický a politický pořádek. A projekt Belt and Road je jedním z nástrojů k jeho vytvoření.

V těchto poněkud nejistých dobách potřebujeme, abychom dostávali spolehlivé, co nejúplnější a hluboce prodiskutované a fakty doložené informace. Z tohoto hlediska lze jen přivítat myšlenku vytváření a spolupráce think tanků v desítkách zemí světa, které si mohou vyměňovat názory na projekt Belt and Road. A určitě nepůjde o výměnu názorů jen v akademické sféře, ale také např. ve sféře podnikatelské, ve které jistě řada subjektů bude hledat nové podnikatelské příležitosti.

V závěru mého vystoupení mi dovolte říci, že nevidím žádný problém v klidné koexistenci dvou modelů ekonomického a společenského rozvoje, tedy toho západního a čínského. Neruší mě vůbec představa, že pro část zemí třetího světa bude ten čínský model, který ukázal za čtyřicet let svou velkou životaschopnost a úspěšnost příkladem hodným následování.

Tento projekt může pomoci rozvoji světové ekonomiky, ale také mírové stabilitě světa.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…