Po předchozím varováním Trumpa z minulého roku, že stáhne ze Sýrie svá vojska, jen na chvilku začali přemýšlet a souhlasili s jednáním s Damaškem. Ale protože podobně jako Kurdové v Iráku chtěli všechno, s vládou v Damašku se nakonec nedohodli a dál pokračovali ve svých megalomanských představách, které by ve svých důsledcích znamenaly odštěpení od Sýrie, nové krvavé boje, při kterém by si Západ radostí mnul ruce, že alespoň takto Asada zničili. Proto je podporovali jestřábi v americkém Kongresu i Sněmovně reprezentantů, proto je fanaticky proti „agresivnímu Rusku“ podporovala Evropská unie.

Mohli žít v relativní bavlnce, kdyby se s Asadem, případně s garancí Ruska, dohodli. Odmítli to. Podobně jako kdysi sudetští Němci návrhy prezidenta Beneše.

Výsledek může být podobný. Ale oni, na rozdíl od odsunutých sudetských Němců, mají ještě šanci.

Pojďme dál…

Sýrie je dnes absolutně nejvýznamnějším kolbištěm světového geopolitického střetu mezi Západem a Ruskem (s jeho spojenci)…