Na začátku její kampaně, spojené s protesty proti nárůstu CO2 v atmosféře naší planety, vyjádřila řada vědců pochybnosti o tom, zda taková kampaň opravdu přispěje ke zvýšení povědomí o reálném průběhu a zdrojích klimatických změn i možnostech efektivního snížení emisí bez negativních dopadů na životní prostředí i sociální a životní úroveň společnosti. Proti nárůstu CO2 v atmosféře však neprotestují jen houfy školáků, ale i mnohem starší alarmisté. Jako třeba klimatické hnutí Extinction Rebellion (XR), v překladu Vzpoura proti vyhynutí, kladoucí si za cíl vyhlášení stavu klimatické nouze a dosažení uhlíkové neutrality, které měla v loňském roce údajně založit stovka akademiků. Hnutí se letos pustilo do protestů, pro které u veřejnosti moc pochopení nenašlo. I u nás se psalo o tom, jak 4. října aktivisté Extinction Rebellion postříkali falešnou krví ministerstvo financí v Londýně, nebo jak v ranní špičce narušili provoz metra na třech stanicích ve východní části Londýna, kde se dokonce vyšplhali na střechu vozu metra. Což rozlítilo mnohé z cestujících na cestě do práce, načež začali demonstranty stahovat ze střechy, nadávali jim, házeli po nich nejrůznější předměty, aby pak „jeden málem dostal na budku a musela ho před zuřivým davem chránit policie“, jak píše Ondřej Neff na stránkách Neviditelného psa.

Hnutí Extinction Rebellion také blokovalo dopravní tepny v centru více než šedesáti měst po celém světě. Od Londýna, Paříže, Amsterdamu či Washingtonu až po Buenos Aires či australské Melbourne. Například v Berlíně aktivisté XR blokovali dopravní tepny v okolí náměstí Postdamer Platz, kam také přepravili dřevěnou archu coby symbol katastrofy biblických rozměrů. A není bez zajímavosti, že se kapitánkou této archy stala Carola Racketeová, hrdinná kapitánka lodi Sea-Watch 3, statečně bojující za migranty u italských břehů. V sobotu 12. října i aktivisté z české pobočky hnutí XR zablokovali magistrálu v centru Prahy tak, že si lehli na přechod pro chodce u Národního muzea. Všech více než 40 protestujících z místa nakonec musela odnést policie, která pro takovéto protesty za snížení uhlíkové stopy neměla pochopení.

Spolu s protesty klimatických aktivistů se však mnoha zeměmi začala šířit i panika. Například podle průzkumu agentur Scott Rasmussen a HarrisX z letošního září se celkem 29 % všech voličů v USA domnívá, že je alespoň do jisté míry pravděpodobné, že se Země stane během 10 – 15 let neobyvatelnou a lidstvo vyhyne. Je tu ale dramatický rozdíl podle věkových kategorií. Věří tomu 51 % voličů do 35 let, ale jen 12 % seniorů. Značné rozdíly jsou i mezi městy a venkovem: čtyřicet pět procent (45 %) městských obyvatel si myslí, že lidstvo může být během 10 až 15 let zničeno změnou klimatu. A pokud jde o děti a mládež, zdá se být situace ještě horší. Neboť podle britských odborníků školáci v současnosti čelí neustálým obavám o budoucnost planety. A není tak divu, že psychologové zaznamenali rostoucí počet dětí a teenagerů, kteří musí užívat léky na snížení emočního stresu způsobeného strachem, že lidstvo vyhyne v důsledku znečištění životního prostředí, na kterém se sami podílejí.