Ten byl za schvalování teroristických útoků odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 let nepodmíněně. Měl v internetové diskusi k útoku na muslimy napsat větu: Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce?!

Nemíním hodnotit, zda v konkrétním případě skutečně šlo o schvalování terorismu. Připustím, že ano. Kdo mne zná, tak určitě nepochybuje o tom, že odmítám násilí, likvidování lidských životů, terorismus. Takovéto jednání nemá mezi humanisty místo. Neznám ale spis a neposuzuji tak výklad citovaného vyjádření. Zde se dle tisku měl lišit názor státního zástupce a soudu na straně jedné a obžalovaného na straně druhé; ten prý chtěl vyvolat diskusi k zamyšlení.

Nevím. Dokonce ani nechci vědět. Nepřísluší mi to a pro následující úvahy to ani není důležité. Přísluší mi jako advokátovi být zaražen nad uloženým trestem, a to nejen v souvislosti se zmiňovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci útoku na prezidenta republiky, ale i s přihlédnutím k již pravomocným rozhodnutím u jiných obžalovaných schvalujících terorismus.

Schvalování výzev k násilí či k terorismu je nutné trestat. Při ukládání trestů je nezbytné postupovat dle zásady: Padni, komu padni. Není důležité, kdo je pán, kdo je kmán. Na případné pachatele trestné činnosti by se měl uplatňovat shodný metr.

Zaráží mne tak v konkrétním případě zejména: