Na letišti Slatina u Prištiny se 12.června objevila ruská letadla s 250 vojáky. Přitom od jara 1999 probíhalo bombardování Srbska. V Moskvě se o den později schází delegace amerického ministerstva zahraničí vedená Strobem Talbottem k jednání s ruskými představiteli o Kosovu. V tu chvíli jednání vedl ministr zahraničí Igor Ivanov, neboť se jich Jelcin nezúčastnil a Talbott se domnívá, že byl právě opilý. Další důležitou, de facto hlavní postavou, zodpovědnou z ruské strany za jednání o Kosovou, byl bývalý premiér Viktor Černomirdin. Vyskytly se tu ale další postavy dnes významné - Vladimir Putin, který byl tehdy šéfem FSB a Victoria Nulandová, zastávala funkci vedoucí kanceláře Talbotta. Právě ona náhle během jednání vstoupila do jednací místnosti a předala Talbottovi papírek, na kterém byla zpráva o tom, že se Rusové chtějí obsadit Kosovo. Putin se údajně choval odměřeně vůči Černomirdinovi (v srpnu téhož roku se stal ruským premiérem a v prosinci po Jelcinovi prezidentem) a když Strobe Talbott Rusům připomenul, že Američané vědí záměrech ruských vojáků v Kosovu, tak Putin jen mávnul rukou. Obecně se ví, že Rusko mělo tehdy dost svých vnitřních problémů a role Putina při jednání o Kosovu zůstává zatím neznámá. Pouze se Talbott domnívá, že výborně sehrál překvapení nad tím, že Američané mají informaci.

Ruské vojenské vedení odmítlo hrát nařízenou a poslušnou roli tolerující akce NATO. Hrozil konflikt vojsk NATO, které postupovali z Makedonie s ruskou armádou, která měla postupovat do Kosova z jihu Bosny a ze Srbska. Rusko nechtělo přijít o svůj vliv a proto tehdy generál Wesley Clark údajně urgoval seskok amerických parašutistů v Prištině. Na ruské straně dochází k rozporům, jak situaci řešit a proslýchá se, že určitá část ruských politiků mluvila o tom, že ruský pověřenec jednání o Kosovu Viktor Černomirdin „opakuje Mnichovskou dohodu z roku 1938“ ( viz například Žirinovskij se podivuje nad tím, jak odborník na plyn může vést zahraničně-politické rozhovory).

Rusko prodalo Srbsko

Dne, z historických pramenů, je jasné, že osud Srbska a Kosova byl dávno rozhodnutý a zřejmě proto Putin, který znal jistě podrobnosti, mávnul jen bezmocně rukou. Jedna z teorií hovoří o tom, že Američané zjistili, že bombardování nepřináší úspěch a Slobodan Milošević je natolik tvrdohlavý, že nehodlá ustoupit, a proto přišli s ruskou kartou. Pro tuto hru měl být vytypován právě multimilionář Černomirdin jako známá osobnost a dostatečně tvrdý vůči Srbsku (ve své knize Černomirdin píše že Bill Clinton si jej v telefonickém rozhovoru s Jelcinem vyžádal jako vyjednávače). Američané věděli, že Černomirdin bude oddán požadavkům Bílého domu. Všichni, kromě Srbů věděli, že se hraje komedie a Jelcin hrál největší, když naoko poslal Srbům pomoc jen několika málo stejně jako on opilých vojáků.

Úryvek z knihy Vladana Vlakoviće „Vojenské tajemství“ ZDE

Slobodan Milošević: „Jsou Rusové už v Prištině? Jak jsou daleko?“