Naši cestáři jsou vždy připraveni na zimní sezónu - v červnu. Ještě začátkem týdne ukazovali v televizi, jaké mají připravené obrovské zásoby soli. Ale došlo k velkému překvapení. Možná za to může klimatická změna. Neříkám, kdyby sněžilo v červenci. To by bylo "normální". Ale že napadl sníh v prosinci!? A že je v prosinci náledí!? To nikdo nepamatuje, ani přestárlý kmet Gabriel. A tak nezodpovědní řidiči na náledí bourají. Když obec nechce komunikaci udržovat, dá tam jednoduše ceduli: "Při sněhu a náledí se cesta neudržuje". A kdo tam přesto vjede, tak je v podstatě darebák.

Platíme silniční daň. Platíme dálniční známku. Není to, zcela náhodou, dvoustranná dohoda o užívání komunikace? A majitelé komunikací ji jednostranně nedodržují? Když vjedete na náledí a dostanete smyk, je to jasně vaše vina - nepřizpůsobili jste rychlost jízdy stavu a povaze vozovky. Jak ale "přizpůsobit rychlost", když vjedete na komunikaci, kde s ledovkou nepočítáte? Ale i na to vyhláška pamatuje - další povinností řidiče je předvídat. Nejlépe ze skleněné koule, nebo z kávové sedliny.

Za "starého režimu" když jste prokázali, že nebyla vozovka udržovaná, byla to polehčující okolnost. Před několika lety si se mnou sjednal schůzku nejmenovaný senátor. A nabízel mi tři miliony korun "na ruku" jen za to, že podepíši, že souhlasím s prodejem svého pole na dálnici. To jsem jednoznačně odmítl. Jednak když vám někdo dá v hospodě tři miliony, kam až byste s nimi došli? A pak také mám rád klidné spaní. Naopak jsem panu senátorovi nabídl, že dám své pole zadarmo. Jen pod "malou" podmínkou - že zajistí, aby po dobu dvou let (tj. dvakrát 365 dnů) byly dvacet čtyři hodiny denně dálnice udržované ve stavu, který odpovídá standardu dálnice - tedy i stálou rychlost 130 km/hod, za jakéhokoliv počasí. Pan senátor prohlásil, že to prostě nejde.