V interview na ČT24 zpražil i francouzského prezidenta Macrona za jednání s Putinem v Moskvě ohodnocením – jsou to jen gesta, která nestačí. Určitě už Macron klečí na hrachu a plačtivě : „Ondro, já už vím, že to bylo špatně a slibuji, že už to nikdy neudělám!“ A aby bylo jasno, kdo tady velí, (chlapci a děvčata z vedení NATO, dobře poslouchejte!) Ondra stanovil hranici a doprovodné okolnosti, kdy je už nevyhnutné vykročit rázně vojenskou botou a dát tomu zlobícímu Rusku jednu za ucho!

No, nechme křiklouna z 5. cenovky pronášet své „odborné“ ptákoviny a položme si rovnou vizionářskou otázku: Jak by se zachovalo Rusko (Putin), když by totálně prohrávalo a vojska NATO by se promenovala po části ruského území s možností dojít až do Moskvy? Spouštěčem vojenského tažení by samozřejmě logicky byla ukrajinská hranice, ale válčit by se mohlo i jinde. Nemám odposlouchávací zařízení v kremelských komnatách, ale soudím, že by k použití jaderných zbraní bylo o hodně blíže.

Myslím, že i jestřábi v USA a v západní Evropě si takovou „vítěznou situaci nepřejí a tím více si nepřejí i ty jaderné konce. Jak se pak dívat na hartusení zbraněmi, na další vyzbrojování a obkličování vojsky NATO ruské území? Těch za mořem se případné válčení netýká, myslím tím americké území; ostatně jako v mnohých jiných případech – válčilo by se v Evropě a Američan by jen počítal dolárky. Pravda, také své padlé, aby to do světa tak neřvalo.