Oldřich Rambousek: Führer odmítá odstoupit

21.10.2018 21:56

Budeme na něho a jeho 'Genossen' muset asi spáchat atentát. Jinak prohrajeme válku. Ne, nebojte se - nejedná se v tomto článku o Hitlera a příslušníky NSDAP. Jedná se zde o Vojtěcha Filipa a jeho pokorné přisluhovače z ÚV KSČM.

Oldřich Rambousek: Führer odmítá odstoupit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vojtěch Filip

Předem upozorňuji, že jakákoliv podobnost s nacistickými pohlaváry je čistě náhodná, avšak ne zcela vyloučená. Je jenom na vás, čtenářích a normálních lidech, abyste celou situaci zhodnotili a případně v komentářích sdělili svůj názor a postoj, který zaujímáte.

Já si nyní dovolím svůj postoj a názor na celou věc říci veřejně, a to bez obalu. Je otázkou, bude-li to co platné. Celý svůj dosavadní život jsem spojen s komunistickými idejemi. Před rokem 89 jsem pracoval jako předseda organizace SSM. Ještě před rokem 89 jsem nastoupil na vojenskou důstojnickou školu na Slovensku. Zde se započal vyvíjet můj vzdorovitý postoj k politice KSČ, ve které se kupilo mnoho rozporů. Stále více jsem vnímal, že velké množství takzvaných soudruhů vůbec nejsou komunisté, ale že jsou to ve své podstatě pravičáci, kteří z vyčůranosti a konjunkturalismu skrývali svou pravou identitu za stranickou knížku KSČ. Vadilo mi to, protože skutečný komunista je někdo úplně jiný. Své postoje jsem prezentoval veřejně a samozřejmě jsem sám ze sebe učinil terč. Následky na sebe nedaly dlouho čekat a byl jsem z SSM vyloučen a z armády propuštěn na základě nevyhovující služebně-politické charakteristiky. Když jsem četl svůj posudek, tak byl s odpuštěním k poblití. Bylo prakticky nemožné po propuštění z armády získat solidní práci, a to právě skrze ony posudky. Nicméně jsem tedy nastoupil do fabriky makat. Přijímal mě tehdy v podniku Tiba ředitel Ladislav Šmíd. Byl to také komunista, avšak podobného stylu jako já. Řekl mi - mě nezajímají nějaké posudky někoho na tebe. Mě zajímá, jak budeš dělat, a tím to končí. Tím mi dal šanci a já na něho dodnes vzpomínám jen s úctou. Žádná msta, žádné házení klacků pod nohy, jednání na rovinu. To byl pan komunista a vůbec si na nic nehrál, i když to byl ředitel. Mimo jiné - žil v obyčejném bytě v paneláku i se svou rodinou, tedy manželkou a třemi dcerami. Chodil každé ráno po provozu fabriky a debatoval s lidmi, co a jak. Byla s ním i sranda, když se na každoročním předvánočním posezení rozjela pijatika. Popil i s tím nejobyčejnějším dělníkem a nedělal žádné rozdíly. Nezažil jsem, že by dělníkovi fabrika nepomohla, když mu třeba odešla pračka či lednice aj. Ředitel Šmíd a vedení dali dělníkovi bezúročnou půjčku na překlenutí nepředvídatelné události. Nikdy nevykřikoval hesla typu se Sovětským svazem na věčné časy nebo KSČ, vedoucí síla pokroku atp. Vždy se držel takříkajíc při zemi a vycházel ze životní reality, přičemž zachovával základní principy komunistické politiky, nikoliv politiky KSČ. I on dobře věděl, že ve straně jsou vyčůrané pravičácké živly, snažící se rozklížit stranu, ale i svornost lidí zevnitř. Oproti mně měl obrovskou výhodu, měl zkušenosti a znalost poměrů uvnitř strany. Také proto si nenaběhl na pěst, jako třeba já. Pro mě to byl vždy pan ředitel, a hlavně slušný chlap a komunista.

Rok 89 byl zlomem. I já jsem jej svým způsobem vítal, za což se dnes stydím. Měl jsem samozřejmě na určité struktury uvnitř strany vztek a jako mladý a nerozvážný člověk jsem měl spíše sklony k radikalismu místo k realismu. Nicméně vnitřně jsem se cítil dál jako komunista. To mě po uplynutí jisté doby dovedlo k tomu, že jsem vstoupil do KSČM. Zpočátku šlo vše dobře a vnímal jsem politiku strany pozitivním způsobem. Byl jsem členem výboru, a dokonce jsem byl i na kandidátce do sněmovny. Časem jsem pomalu poznával vnitřní struktury strany a procesy v ní. Prvotní iluze pomalu začaly brát za své a opět se ze mě stával rebel. Opět jsem začal vnímat ony vyčuránky, kterým komunistické ideje a myšlení neříkaly vůbec nic. Měli jen stranické knížky a vysoké posty. Opakovalo se tedy v podstatě to samé, co před rokem 89. Snažil jsem se bojovat a na nekalosti poukazovat, až jsem se dostal do pozice izolovaného komunisty. To proto, že jsem si dovolil zkritizovat činnost komunistů, jako např. pana Rumla, Kohlíčka, Markové, Lankašové a dalších. Zcela otevřeně jsem říkal, že oni nejsou komunisté, a na tom trvám dodnes. Jsou to ti, kteří stranu poškozují a neříkají vždy pravdu. Mé výboje trvaly cca tři roky, a pak jsem došel k názoru, že jde o boj s větrnými mlýny, a ze strany jsem odešel. Nebyl jsem a nejsem zlomený, nejsem zhrzený, necítím nenávist. Mé přesvědčení mi nikdo nemůže vzít a v srdci jsem stále komunistou a nikdo na světě mi toto přesvědčení nikdy nevezme. Stále se k němu hrdě hlásím a hlásit budu. Rambousek kabáty nepřevléká, to není můj styl. Nemohu však spolupracovat s lidmi, kteří stranu poškozují, lžou a vedou ji směrem komercionalizace stranické politiky s likvidací ideologického kontextu a podstaty.

Vše shora uvedené se odráží i v dnešku. Už dávno jsem na schůzích říkal, že bude-li politika strany vedena stávajícím způsobem, tak nelze očekávat nic jiného, než postupný zánik strany. Mnoho lidí mi to může dosvědčit. Před lety mi mnozí nevěřili a pohrdavě nad tím, co jsem řekl, mávli rukou. Současnost mi však dává v mnohém za pravdu. Mělo by mě to svým způsobem těšit, ale netěší. Moc mě to mrzí a je mi to líto. Mně totiž nejde a nikdy nešlo o mé vlastní ego, na rozdíl od pana Vojtěcha Filipa. Mně šlo vždy o stranu, lidi v ní a ideologickou podstatu. Peníze mě, pane Filipe, nezajímají.

Sobotní zasedání ÚV je žalostné a smutné. Filip odmítá odstoupit z funkce a ÚV ho jako poslušný poddaný ještě potvrdí ve funkci. Není se čemu divit. Drtivá většina ÚV jsou Filipovi poskoci, kteří mu za ledacos vděčí. Především za teplá klidná místečka za dobrý peníz. Postupují dle dikce - ještě to chvíli podržíme, podojíme, a pak ať se o ten bordel postarají jiní. Zlobte se na mě, jak chcete, ale toto činí komunista? Ne, nečiní! Tohle dělá zrádce a křiváci. Mimo jiné byla na zasedání ÚV řešena i platforma RESTART. No řešena - to je silné slovo, protože byla smetena ze stolu a v prohlášení bylo uvedeno, že stranu poškozuje a ÚV s ní vyjádřil zásadní nesouhlas. Na jakém základě ÚV takto rozhodl, je neznámé, ale na to se nikdo neptal. Řadových členů strany se nikdo neptal! Je ale bez skrupulí tvrzeno, že jde o kolektivní rozhodnutí kolektivního vedení strany. O tom, čí je to vedení kolektivem, ani zmínka.

Je nezpochybnitelné, že za volebními propady KSČM stojí kompletně celý ÚV i s předsedou strany Vojtěchem Filipem. Ovšem žádná sebereflexe se nekoná. Jen se stále dokola omílají fráze o zlepšení práce, naplňování programu atp. Jenže toto je tu neustále a nic se krom přímé kolaborace s třídním nepřítelem neděje. Nevyjímám z odpovědnosti ani soudruha Skálu, jenže u něho platí - sám voják v poli, aneb mnoho psů, zajícova smrt.

O platformě Restart se ÚV odmítá bavit? Restart poškozuje stranu? A není to náhodou tak, pane Filipe, že se bojíte o své kryto a členové ÚV taktéž? Já bych to tak viděl. Mimo jiné, pane Filipe, v každé politické straně existují jisté názorové proudy. To jistě víte. Podstatná je však ideologická shoda, a ta je ve vašem případě nemožná, protože jak vy, pane Filipe, tak ÚV žádnou ideologii krom peněz nemáte a ani neprosazujete. Z toho následně vyplývá fakt, že nemáte voličům co nabídnout, nemáte, čím byste je oslovili. Vaše politika nemá ideu. Vaší ideou je výhodná kolaborace a za tyto činy by vás i ÚV měla členská základna soudit, neb činíte kroky, jež jsou v přímém rozporu s komunistickou ideologií. To se příště spojíte s marťany? Budeme-li vycházet z marxistických principů politiky, tak platforma Restart, s níž nesouhlasíte, je materií k diskusi a jednáním. Váš nesouhlas s Restartem je vyjádřením nekomunistického postupu se zadušením diskuse, přičemž ani neznáte možný ekvivalent dopadů do politiky strany. Pokud vím, tak dle komunistických zásad je i nekomunistický podnět námětem k diskusi a dává možnost i k jistému stranickému posunu vpřed. To nás přeci učili v předmětu základy marxismu-leninismu. Vy jste asi ve škole chyběl, pane Filipe, že? Vy jste onálepkoval Restart jako stranu poškozující, a to bez jakékoliv znalosti jeho postojů, názorů, bez diskuse na úrovni ZO. To je zásadní politická chyba, a ať se Vám to líbí, nebo ne, chováte se jako diktátor, ač se schováváte za závěry ÚV. Úplně stejně se před svým totálním krachem choval i Hitler.

Toliko vše, co jsem vám, čtenářům, ale i komunistům chtěl sdělit. Určitě se najde mnoho oponentů, jako např. Lojzik Drdák, a budou tvrdit opak. Já jsem připraven k diskusi. Ovšem nebudu diskutovat s těmi, kteří svým myšlením nežijí v jedenadvacátém století a také si myslí, že marxismus je mrtvý.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Zmizela mezilidská úcta

21:21 Milan Knížák: Zmizela mezilidská úcta

Zmizela mezilidská úcta. Běžná potřeba respektu má být řízená zákonem. Většina lidské společnosti si…