Ty časy, kdy pravici a levici dělila skutečně silná dělící čára a kdy na politické úrovni hrály stěžejní roli ideologické rozpory, jsou už dávno pryč. Značná část rozdílů byla setřena takzvanou komercionalizací politiky. Důsledkem tohoto vývoje se politické subjekty staly pro občana-voliče málo čitelné či nevýrazné. Bohužel některé i vyčpělé a prázdné, což je především doména ČSSD, a docela hrdě jí sekunduje KSČM.

Co se týče politiky ČSSD, tak ta byla odjakživa poměrně nestabilní a již od dob první republiky byla zvyklá kupčit. Nesklouzla však nikdy do pozice lidovců, kde bylo odjakživa spousta zrádců, kolaborantů a udavačů - viz období před druhou světovou válkou a během ní a totéž se opakovalo za vlády KSČ. Komunisté započali ztrátu své tváře po roce 1961, kdy byla v ústavě zakotvena vedoucí úloha KSČ ve společnosti. Od této doby lze datovat postupné vzdalování se dělnické třídě, která byla lůnem komunistů. Zásadní zvrat nastal po roce 1989. Vznikla nástupnická organizace po KSČ s názvem KSČM, avšak ta se de facto vzdala své podstaty - marxismu. Následkem vykořeňování marxismu se komunistická strana stávala a stává stále prázdnější. Ideologické vzdělávání krom samouků neexistuje. Tyto procesy dovedly komunistickou stranu prakticky do komerční sféry mezi ostatní politické subjekty.

Co se týká ČSSD, tak tu bych já osobně nechal klidně zaniknout. Sociálně demokratickou politiku totiž nedělá, a navíc je s ní spojena spousta kriminálních deliktů, podvodů a tuneláží. Ostatně úplně stejně je na tom ODS, která má lví podíl na rozkradení republiky, a to za přispění lidovců. KSČM má ještě jakousi šanci, avšak pouze za předpokladu sebereflexe, restrukturalizace a značných personálních změn. Domnívám se však, že tyto kroky budou velmi obtížné, neb jsem toho názoru, že Vojtěch Filip a jeho klika jsou lidé dobře financovaní pravicí a že mají stranu dovést k postupnému rozkladu a zániku. Vývoj strany za posledních patnáct let tomu nasvědčuje.