“Kontrolovaný únik” (“limited hangout”) říkají v žargonu tajných služeb manévru, při kterém se částečně přizná pravda, aby se zabránilo odhalení celkového schématu utajované operace. Doufá se totiž, že částečná pravda upokojí kohokoli, kdo klade nepříjemné otázky, takže nebude dále pátrat. Toto slovní spojení se dostalo do obecného povědomí v průběhu aféry Watergate v roce 1973 s tím, jak se postupně odkrývaly vrstvy pravdy za fasádou původního příběhu.
Zpráva holandské vyšetřovací komise (DSB) o neštěstí boeingu MH-17 je přesným příkladem kontrolovaného úniku. Je pouze částečným prohlášením o tom, co se stalo. Něco naprosto zásadního vůbec neobsahuje, ale vlastně také ne tak úplně, protože prý může být časem “přehodnocena”.
Jak se dělá "řízený únik"
Už v srpnu jsem publikoval článek pod titulkem “Otázky, na něž skutečná zpráva o MH-17 musí odpovědět”. Zpráva DSB v testu, který jsem tehdy navrhl, neobstojí, ale dělá to zajímavým způsobem. Způsobem typickým pro kontrolovaný únik. Tehdy jsem vysvětlil, že je nutné, aby se zpráva věnovala následujícím čtyřem bodům:
- Černé skříňky nám řeknou, kde se let MH-17 nacházel, když byl zasažen, jakým směrem letěl a jakou rychlostí.
- Analýza způsobu poškození trosek odhalí, kde se vzhledem k letadlu nacházela střela, když vybuchla.
- Jakmile získáme místo výbuchu, dokážeme vystopovat místo odpalu.
- Fragmenty původní střely ukáží, co vlastně letoun zasáhlo.
Zpráva se uspokojivě věnuje bodu 1, co se týče bodu 4, je její závěr sporný, ale zmíněný "kontrolovaný únik" je přesně vidět v bodech 2 a 3.
Zprávu přednesl Tjibbe Joustra (neboli Holanský národní koordiátor boje proti terorismu - co myslíš, vážený čtenáři, je to podstatný fakt? - a předseda DSB od února 2011). Joustra prohlásil, že není rolí DSB kohokoli obvinit. DSB došla k závěru, že boeing MH-17 poslal k zemi výbuch bojové hlavice 9N314M, kterou mají ve výzbroji protiletadlové systémy Buk 9M38. Další možné scénáře prý vyšetřovací komise prověřila a vyloučila. Zpráva dokonce nabízí “oblast”, ze které údajně byla střela odpálena.
Zapisovač letových údajů (obě “černé skříňky” byly v dobrém stavu) ukázal, že v době katastrofy let MH-17 letěl ve výšce 33.000 stop pod úhlem náběhu 115° rychlostí 293 uzlů (542 kmh). Záznam se zastavil ve 13:20:03 UTC na souřadnicích 48.12715N 38.52630538E.
A teď se dostáváme ke hlavnímu zdroji domněnky, že jde o “kontrolovaný únik”:Zpráva, tím, že naprosto ignoruje poškození křídla a motoru na levoboku letadla, pomohla DSB změnit trasu přiblížení střely a dostat ji mimo území ovládané Kyjevem a ležící jižně od trasy MH-17, a na území “povstalců” na jihovýchodě.
Střílelo se odjinud
DSB se poškozením obou zmíněných částí letadla vlastně vůbec nezabývala. Do zprávy sice umísila na str. 50 fotografii poškozeného těsnění vstupní části motoru (intake ring), o poškození se ale nikde dále nezmiňuje. Fotografie má sloužit jako “nouzový únik” pro DSB, pokud by bylo později nutno “přehodnotit” důkazy. Pokud vše shrneme: DSB určila bod, kde hlavice vybuchla, ale zcela přitom ignorovala fakt, že pokud byl poškozen levý motor a křídlo, znamená to, že střela se k letadlu přiblížila ze strany, ne zepředu.
To je klíčovým bodem celého textu. Zbytek zprávy je poměrně logicky a správně odůvodněn, ale tady najednou padá na stůl karta, ukrytá v rukávu: diskuse se vede pouze o poškození kokpitu, což vyšetřovatelům umožňuje nepřímo podpořit teorii “udělali to povstalci”. Kdyby k odpalu došlo na jihu, není to totiž možné.
Dostatečně to objasnila i druhá zpráva, kterou si objednal výrobce Buku, Almaz-Antey (AA2) - ta umisťuje odpaliště kupodivu do Zaroščenskoje, zatímco vyšetřovatelé tvrdí, že k němu došlo u Sněžnoje. jenže zpráva AA2 právě hovoří o poškození motoru a křídla, které holandská DSB nepochopitelně ignoruje.
Jsou ale i další indicie, které je nutno zvážit:
Chybějící data z radaru
První z nich jsou data z radaru - tedy, spíše jejich naprostá absence. Máme věřit, že “ukrajinské civilní primární radarové stanice v oblasti nebyly v momentu nehody funkční vzhledem k naplánované technické odstávce. Funkční nebyly ani primární vojenské radary. Ministerstvo obrany Ukrajiny prohlašuje, že systém nefungoval, protože v sektoru, jímž prolétal let MH-17, se momentálně nenacházelo žádné ukrajinské vojenské letadlo.” NATO mělo ve vzduchu letadlo AWACS, ale tvrdí, že let MH-17 byl mimo jeho dosah. Takže ani od NATO nemáme kupodivu žádné radarové informace a z ukrajinské strany jen kusé.
To je absurdní a neuvěřitelné. I pokud bychom ignorovali ten kousek o “plánované odstávce”, není pravda, že v oblasti nebyla vojenská letadla - protože sama zpráva DSB na str. 185 nám tvrdí, že v oblasti Doněcka byl v tentýž den napaden kyjevský vojenský stroj. To je méně než 40 km od trasy MH-17. Co se týče NATO, je naprosto absurdní se domnívat, že mělo ve vzduchu létající středisko AWACS, které se nedívalo na oblast bojů. DSB ovšem obě tato prohlášení pouze bez dalšího akceptuje.
Rusko také dodalo jen omezená radarová data, protože - jak říká - vzhledem k tomu, že jde o oblast mimo ruské území, primární data nejsou předmětem záznamu. Zpráva kupodivu za toto Rusko plísní.
Letová dráha
Dalším bodem je změna trasy letu, kterou zaznamenala i webová stránka FlightAware. Zpráva DSB tento problém vůbec nezmiňuje. Nicméně letový plán na str. 212 obsahuje malé odbočení vlevo na hranicích Německa a Polska, vyrovnané malým odbočením vpravo na hranici turkmensko-kazašské. Pokud bychom tyto odchylky vynechali, dostaneme rovnou letovou trasu, probíhající nad Azovským mořem, kterou sledovaly předchozí lety, než byla trasa (jak bylo vidět i na FlightAware) změněna.
Stále jsem toho názoru, že tento bod byl málo diskutován a dovoluji si čtenáře znovu upozornit na smínky obrazovky z programu FlightAware, které ukazují, že předchozí lety směřovaly hluboko na jih od trasy, kterou se v osudný den pustil let MH-17. Jsou zde a zde. Sám si vzpomínám, že změna trasy bylo první, čeho jsem si všiml a měl pocit, že to je první otázka, již bude třeba zodpovědět. DSB se k ní ale vůbec nevrátilo.
Stíhačky
Co se týče verze událostí, zahrnující sestřelení stíhacím letounem, zpráva pouze konstatuje, že ukrajinské radarové záznamy neukazují žádné stroje kromě MH-17 a dvou dalších komerčních letů (str. 114). Vůbec se nezabývá ruskou verzí, již uvedlo ministerstvo obrany, která ukazovala stihačku blízko MH-17. Ale všimněme si, že zpráva hovoří pouze o ukrajinských radarech. Zde máme opět otevřená dvířka k “přehodnocení”.
Zpráva vylučuje kulometnou palbu, protože: 1) ve vraku je příliš mnoho děr, které by omezený počet kulometných střel nemohl způsobit, 2) nedokáže vysvětlit přítomnost úlomků “typu kravaty” (více o nich později), 3) v oblasti se nepohyboval žádný vojenský stroj. K celé záležitosti se pak vrací na str. 131, kde tvrdí, že všechny průstřely trupu měly původ v jediném bodě.
Tuto pasáž neshledávám přesvědčivou a nemyslím si, že by byla možnost stíhačky (výlučně či v kombinaci se střelou země-vzduch) vyloučena, ačkoli je zřejmé, že střela by stačila k tomu, aby zabila posádku v kokpitu a letadlo poslala k zemi. Ale DSB se mělo k ruskému tvrzení, že se poblíž nacházela stíhačka, alespoň vyjádřit. Kromě toho zde máme mnoho otvorů v troskách, které vypadají jako průstřely způsobené kulometnou palbou. Dalším problémem (pro DSB) je, že v oblasti stíhačky viděla řada svědků. Všechto to mělo být alespoň diskutováno - a pokud by to vyšetřovatelé zavrhli, měli konstatovat proč a z jakých důvodů, včetně důkazů.
Rekonstrukce a poškození
Tím se dostáváme k analýze rekonstruovaných trosek. Nebo spíše - a to je zásadně důležité - části rekonstruovaných trosek. Tisková konference DSB nám dává jasný pohled na trosky v momentě 22:44. Vidíme, že vše, co bylo rekonstruováno, je kokpit a spodní přední část sekce pro cestující. Scházejí levé křídlo i motor. A právě to je klíčové - jak jsme si už ukázali.
Z jiného, avšak podobného soudku: Na str. 55 zprávy DSB začíná dlouhá pasáž o tom, kde které části letadla byly nalezeny. Všechno je zdokumentováno - s důležitou výjimkou všech částí údajně osudné střely Buk 9M38 (str. 80). Těm není přiřazená žádná lokalita nálezu a žádný řetěz nálezců a držitelů po katastrofě. Že by to byly ony součásti trosek, jež byly nalezeny až v srpnu 2015? Kde se jen tak "vzaly"? Zpráva nás pouze informuje, že “byly nalezeny v oblasti trosek”. Fotografie se nacházejí na str. 82.
Celá dlouhá pasáž pak analyzuje zvuky ze Záznamníku hovoru v pilotní kabině (CVR) a zdroj výbuchu umisťuje kamsi na horní levou stranu kokpitu. Tam se předpokládá centrum exploze. Toto umístění souhlasí s analýzou otvorů v troskách. Celý její obsah je přesvědčivý. Ale dál je to horší.
Ve vlastní pasti
V tělech obětí katastrofy bylo nalezeno asi 75 úlomků materiálu. O některých z nich se tvrdí, že se do těl dostaly skrz trup letadla zvenčí. Některé z nich jsou údajně “tvaru kravaty”. Tyto dva (nebo snad tři či čtyři?) úlomky jsou pro DSB konečným důkazem, že letadlo sestřelil Buk typu 9N314M, a celá teorie DSB o této hlavici stojí právě a jedině na nich. John Helmer už poukázal na to, že kolem těchto fragmentů je podezřelá úroveň utajení a “otázek národní bezpečnosti”.
Kromě toho, zpráva Almaz-Antey, výrobce Buku, tvrdí, že použitá střela naopaknevyprodukovala úlomky "kravaty". Druhá zpráva Almaz-Antey (AA2) využívá data ze statického testu střely Buk, který si sama společnost provedla. Ve výsledném poškození identifikovala zpráva násobně více “kravatových” (zpráva sama jim říká “fragmenty tvaru písmena I”) úlomků uvnitř letadla - kolem dvou tisíc, ne tři či čtyři, které se údajně nacházely v troskách MH-17. Almaz-Antey z tohoto dochází k závěru, že použitou hlavicí nebyla 9N314M, která produkuje “kravatové” částice, ale B9N314, která podobné tříštění nezpůsobuje. Problém spočívá v tom, že tyto hlavice vlastní ukrajinská armáda - ale ne ruská.
Místo odpalu rakety
Zpráva DSB uvádí poměrně velkou oblast potenciálního odpalu na východě od Torezu víceméně ve směru letu MH-17. V rámci této oblasti je další, menší oblast, kterou údajně určil Almaz-Antey, a nejmenší oblast, již určily kyjevské úřady. Střela, odpálená z kterékoli z těchto pozic, by letoun zasáhla zhruba zepředu (až do úhlu cca 30° ).
Především je však nutno poznamenat, že není vůbec jasné, odkud DSB bere svoje údajné informace od Almaz-Antey - protože ani jedna zpráva výrobce místo odpalu neumisťuje právě tam. Naopak, jak jsme viděli, Almaz-Antey umisťuje místo odpalu dále “doprava” od MH-17, zhruba v úhlu 60°od letové dráhy.
Co se sktuečně stalo?
To se pravděpodobně nedozvíme, dokud nepadne vláda v Kyjevě, nebo se neobjeví nějaká postava “snowdenovského střihu”, která vynese informace (ačkoli, jak se teď zdá, Kyjev vyšetřuje vlastní činy týkající se “nebeské setniny” - a kdo může říci, co přijde příště?).
Vycházeje z těchto dat, možnosti jsou následující:
- Kyjev použil Buk, přesvědčen, že ruský stroj se chystá sestřelit jejich stíhačku.
- Omylem zamířili na MH-17.
- Sestřelili MH-17 při cvičné střelbě.
- (Měli bychom poznamenat, že ukrajinské síly protiletadlové obrany sestřelily civilní stroj už v roce 2001 a lhaly o tom tak dlouho, jak to jen šlo.)
- Nebo byl stroj sestřelen záměrně s cílem obvinit z katastrofy Rusko:
- Na přímý příkaz kyjevské vlády...
- nebo entity pod její kontrolou.
- Možná obojí, přičemž podnět daly Spojené státy.
- (Měli bychom si připomenout, že USA už v roce 1962 měly plán na sestřelení civilního letadla, který by posléze daly za vinu Fidelu Castrovi:“Je možné vytvořit incident, který bude přesvědčivě demonstrovat, že kubánská stíhačka napadla a sestřelila civilní linkový let…”Je pravda, že toto schéma nezahrnovalo smrt cestujících.)
Hlídací psi v médiích ani neštěknou
Zajímavé je, že mediální kampaň, obviňující “povstalce” a Rusko, začala téměř okamžitě po katastrofě. Na druhou stranu, zpráva DSB média téměř nezaujala. Za všechny si připomeňme Daily Mail (zde článek “Co zpověď, Putine? Ruský prezident je v kostele a světoví státníci jej varují: 'neumyješ si ruce’ nad neštěstím MH-17” z 18. července 2014), kde jsou perly typu: “Zatímco narůstá počet důkazů, že stroj byl sestřelen sofistikovanou raketou země-vzduch, vypálenou z území, kontrolovaného proruskými povstalci na východě Ukrajiny, Putin popírá zapojení Ruska do celé záležitosti.”
Na druhé straně máme (mírně skandální) titulek: “Ruská střela zabila piloty a rozlomila letadlo vedví, pasažéři však mohli být při vědomí až minutu během pádu letadla", říká oficiální zpráva o sestřelu MH-17 nad Ukrajinou, ze 17. října 2015, který však uvozuje relativně neutrální zprávu typu “ti říkají to a ti zas tohle”. Obvinění Ruska už kamsi zmizelo. Cynik by si říkal, zda zpravodajství neřídí jedna centrální agentura. A já docela cynický jsem.
Co se týče dalšího vývoje, doporučuji sledovat články Alexandera Mercourise (které Protiproud čtenářům rovněž hodlá přinést v českém jazyce), neboť je možné, že případ bude mít zajímavou právní dohru. Dobrý je i technický blog Johna Helmera Tančí s medvědy (Dances With Bears).
V každém případě však nesmíme na katastrofu zapomenout. Je prakticky jisté, že další vývoj dá za pravdu nám.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
