A těch maličkostí je hned několik. No a když se ty maličkosti sejdou a sečtou, no tak potom třeba i jenom tak namátkou například: 

Barevná volební mapa jasně (hezky česky řečeno „blbuvzdorně“) deklaruje fakt, že to Německo, tedy neo BRD also Bundesrepublik Deutschland, ani po těch 35 letech není pintlich spojené, jednotné, celistvé jako za starých časů expanze „drang nach osten“ – ba právě naopak. Ta bývalá po druhé světové válce tzv. východní zóna alias DDR ergo Deutsche Demokratische Republik (spojená hned po roce 1989 dle zákulisních dohod „entrée nous“ Gorbačova s Reaganem v dřevěném domku poblíž Rejkjavíku o několik let předtím) je stále jiná, než je ta kýžená BRD nyní zhruba pětatřicetiletá.

Ba dokonce (Německo, div se) je čím dál tím víc DDR, tedy ve smyslu toho „zweite D“, a tedy demokratische, už s tou jasnou deklarací, že ti Němci z té někdejší „východní zóny“ zásadně nechtějí nynější ani budoucí BRD jako chalífát, ale ani jako protektorát západních mocností podle závěrů z konference na Jaltě v únoru 1945, kde to ale jaxi bylo v reálu poněkud jinak, a to také co do počtu těch skutečně „vítězných“ mocností z oné tehdejší protihitlerovské koalice (např. Anglie si tam prolobbovala Francii aspoň do kontrolní komise, a porůznu podobně, i tak nějak jinak – asi mnichovský komplex).

A už delší dobu se ledacos povídá nejen v kuloárech skutečně relevantní diplomacie mimo jiné i o tom skutečném statusu Německa, i v té podobě spojené BRD po tom roce 1989 a rozboření té Berlínské zdi. A zdá se, že už i s touto „schízou“ dochází trpělivost hlavně těm Němcům z té někdejší „východní“ zóny. (Jen tak mimoděk malá aktuální poznámka – něco podobného se děje už delší dobu také v Rakousku a dost viditelně. Ale i v Bavorsku, zatím jakoby „neviditelně“). Ale o tom (až někdy) potom.