Zde je k dispozici například zpráva vedoucího dněpropetrovského oblastního oddělení GPU (předchůdce KGB) Krauklise předsedovi GPU Ukrajinské SSR Balickému o rozsahu hladomoru v Dněpropetrovské oblasti k 5. březnu 1933.
Podle interních údajů orgánů státní bezpečnosti hladovělo k 5. březnu 1933 v 35 okresech Dněpropetrovské oblasti 6 436 rodin. Hladem zemřelo 1 700 lidí.
Čísla za 40 okresů Dněpropetrovské oblasti ke dni 5. března 1933 hovoří o úmrtí na hlad a s ním spojených nemocí 1 814 lidí, 7 291 rodin nadále hladovělo.
Boris Julin mluví i o dalších dokumentech – zprávě GPU Ukrajinské SSR z 12.3.1933:
„Největší počet údajů o hladu je zjišťován na konci února a začátku března. Na některých místech měl tento jev masový charakter. Nejvíce je postižena těžkostmi Dněpropetrovská a Kyjevská oblast a AM SSR (moldavská autonomie).
Převládající množství hladovějících jsou kolchozníci. K nim patří hlavně mnohočlenná hospodářství, která mají odpracováno minimální množství pracovních dnů.
(To jsou ti, kdo vstoupili do družstev, ale nepracovali tam a samozřejmě od družstev nedostali příděly podle pracovních výsledků ).
Byly také registrovány případy selhání ve vztahu k družstevníkům, kteří měli odpracováno hodně dní, ale od družstva nedostávali potraviny v důsledku machinací a krádeže obilí během sklizně.
Mezi majiteli půdy (ne-kolchozníky) zažívají problémy s potravinami hlavně chudá hospodářství mnohočlenných rodin. Většina z nich se v poslední době nezabývala zemědělstvím.“
Další dokumenty – zápis ekonomického odboru GPU Ukrajinské SSR :
„V Oděsské oblasti bylo zjištěno, že 264 mlýnů provádí skrytě mletí. V Petrovské oblasti bylo 29 tajných mlýnů, 346 mlýnů pracuje bez povolení výboru pro zásobování. Ve Vinické oblasti bylo objeveno 38 tajných mlýnů, provádějících tajné mletí zrna. Pouze v uvedených oblastech bylo uzavřeno za 20 dní 750 tajných mlýnů“.
Tajné mlýny znamenají, že tam mleli neevidované, tedy kradené zrno. Právě v těchto regionech byla zaznamenána nejvyšší úmrtnost.
Významným svědectvím té doby je hlášení ukrajinských vládců, tj. lidí, kteří vedli Ukrajinskou SSR, v listopadu 1933 do Moskvy. Oni reportovali do Moskvy o nebývalých úspěších v republikovém zemědělství. V hlášení Stalinovi, Kaganovičovi a Molotovovi psali: „Ukrajinská stranická organizace včas v termínu k 6. listopadu plně ukončila sklizeň úrody všech kultur a ve všech sektorech. V tomto vítězství rozhodující roli sehrála obrovská pomoc, kterou nám poskytly UV KSSS, komkolchoz a jmenovitě pak …. Toto vítězství je i díky bolševickému přístupu ukrajinské stranické organizace…“ Podepsáni Kasior, Postašov, Čubar.
To znamená, že ukrajinské regionální struktury tajily situaci, naopak psaly, jak je skvělá.
Ke Stalinovi se ale údaje o situaci na Ukrajině dostaly. Stalin napsal generálnímu sekretáři ÚV KS Ukrajiny Kasiorovi dopis ve znění:
„Závazně si čtěte přiložené materiály.
Vycházíme-li z materiálů, vypadá to, že v některých místech USSR, Sovětský stát přestal existovat. Je to snad pravda? Je to snad na Ukrajině tak špatné?
Kde jsou orgány GPU? Co dělají? Mohly by prověřit situaci a informovat ÚV VKS (b) o přijatých opatřeních.
S pozdravem
Josef Stalin.“
—
Kromě hlavní příčiny neúrody, kterou bylo suché léto, (na Kavkaze to bylo naopak na vrub silných dešťů, které také nepřispívají k dobré úrodě), zde byla i epidemie obilné rzi, která se objevila hlavně v jižní oblasti, v Krasnodarském kraji, Stavropolu a na Ukrajině.
Hovoří se i o rozsáhlých sabotážích konkrétně na Ukrajině při sklizni a i při posklizňových pracích. Byla neochota odevzdávat dobytek do kolchozů. Chovatelé je raději poráželi a maso hned zkonzumovali.
V Povolží a hlavně na Ukrajině panovala specifická kulacká propaganda, že je nezbytné vymoci na sovětské vládě, jestli ji sama nedá, vyšší cenu zrna: „nepovol nebo tě zabijeme a nedodávej, dokud nezvednou výkupní ceny…“
Výsledkem byl výpadek dodávek.
Přicházející pomoc se rozkradla, přeprodávala a lidé, kteří nic neměli, ve výsledku zemřeli.
Jsou známy případy, kdy se zrní zakopávalo do jam. Tímto způsobem bylo schováváno zrní do země pro šmelinu. Na takovém zrnu se ale objevovala plíseň. A pokud se toto zrno s plísní začalo používat k jídlu, objevily se i nemoci. Hovoří se, že po takovém zrnu byli lidé oteklí.
Shrnutí: V kritických letech byla neúroda nejen na Ukrajině, ale i v dalších oblastech SSSR, nedostatek potravin byl všude, ale opravdový hlad byl jen v určitých částech Ukrajiny, byl spojený se sabotážemi, rozkrádáním, překupnictvím a rozhodně nebyl vyvolán uměle sovětskou vládou. Svůj podíl sehrály i zahraniční sankce.
P.S. Jak to bylo v Polsku?
Například list Deutsche Allgemeine Zeitung v únoru 1932 napsal:
Tříletá ekonomická krize v zemi a totální rozpad hospodářství způsobily rozpad polského zemědělství, beztoho malomocného a zaostalého.
Výpadky v zemědělství už dosáhly jedné miliardy zlotých. Státy, žijící pod hrozbou bankrotu, nemilosrdně kompenzují výpadky na chudých rolnících.
Polské noviny Nový čas napsaly:
V Huculsku dosáhl počet hladovějících v zemědělství v roce 1932 88,6 %. (Huculové – západní Ukrajina). Podíl půdy v držení polských pánů ve Stanislawském vojvodství dosáhl 37 % a 49 % v Polesí.
Na polích pánů rolníci i v neúrodných letech pracovali za 16-tý nebo 18-tý snop. V březnu zcela hladovělo asi 40 vesnic Kosovského, 12 vesnic Nadvirňanského a 10 vesnic z Kolomejského újezdu. Lidé umírají hlady a umírají za pochodu. Hladomor řádí zejména ve vesnicích Perechresne, Staré Gvizcy, Ostrovec. Spolu s hladem se rychle šíří tyfus a tuberkulóza.
Do roku 1929 bylo přesídleno na Huculštinu z Polska 16 000 rodin vojenských i občanských polských kolonistů. Bylo jim předáno 600 284 hektarů huculské země.
Je dobré si uvědomit, že třeba takový Lvov, který dneska naprostá většina lidí označí za ukrajinské město, byl v oné době hladomoru (r. 1932 – 1933) městem polským.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je hladomor na Ukrajině Západem záměrně zveličovaný?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: .
